Nejdřív komáři, potom lidé?

0
823

Ročně zemře na naší planetě více než milion lidí na malárii. Největší procento z nich tvoří africké děti. Malárii si ovšem přivážejí i ti, kteří se z tropických a subtropických oblastí vracejí zpět do naší staré dobré Evropy. Desetina těchto případů je i pro vyspělou evropskou vědu jen těžko léčitelná. Vědci si teď hrají na malé bohy a zkoušejí nad malárií zvítězit. A jejich počínání připomíná tak trochu nějaký sci-fi thriller.

Na řadě vědeckých pracovišť, zvláště ve Spojených státech amerických, pracují už několik let týmy, které se pokoušejí geneticky upravit současnou populaci komárů. Ti jsou hlavními přenašeči malárie v tropickém pásmu celé naší planety. Například už před čtyřmi lety probíhal na univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru výzkum, který došel k tomu, že komáři infikovaní malárii, jsou vlastně poškozenými jedinci. Mají v sobě plasmodium, tedy prvoka, který je původcem této nebezpečné choroby. Kdyby se podařilo „vyvinout“ komáry, řekněme bezchybné, jednalo by se o zdravé jedince, kteří by chorobu nešířili dál. V současné době řeší podobný projekt na Arizonské univerzitě a v Lékařském výzkumném ústavu v Malajsii.

Předělaný jedinec, zdravý jedinec

Kdyby se vytvořená genová modifikace podařila tak dokonale, že by se přenášela při páření mezi komáry ve volné přírodě, znamenalo by to významný počin v omezení malárie. Jenže právě v tom je zřejmě největší kámen úrazu, se kterým se momentálně potýkají genetičtí inženýři z londýnské univerzity společně se svými kolegy z Washingtonu.

V jejich laboratořích sice už vesele poletuje populace „malárie prostého“ komára, ale jakmile se tito modifikovaní jedinci spojí s nemodifikovanými, genová manipulace zmizí, někdy hned v další generaci. Vědci zatím neztrácejí optimismus, zvláště když poskytují rozhovory novinářům – ve skutečnosti je ale čeká běh na hodně dlouhou trať. A s nejistým výsledkem.

Čelí také velkému odporu těch, kteří s genetickými modifikacemi nesouhlasí. Navíc se nejedná o genovou manipulaci s rostlinami, ale s živými tvory. Třebaže hodně miniaturními. Tudíž „antimanipulátoři“ upozorňují, že pokud se pokusy se změnou genetické výbavy povedou u komárů, brzy se mohou s úspěchem zkoušet i na jiných živých bytostech, včetně lidí.

Realita projektům nepřeje

Jejich určitě oprávněné obavy ale zatím nemusíme brát příliš vážně. Navzdory dlouholetým pokusům je svět laboratoří na hony vzdálen tomu reálnému. A třebaže některé pokusy s geneticky upraveným hmyzem už „vstoupily do reality“, jejich výsledky jsou značně nejisté.

Tak například malajské úřady vypustily před časem do pralesa na šest tisíc geneticky upravených komárů, kteří by měli díky svému novému „nastavení“ zbrzdit šíření horečky dengue, další nebezpečné tropické choroby, na kterou ročně umírají stovky lidí. I když je na hodnocení výsledků tohoto projektu ještě velmi brzo, zdá se, že „vyšuměl“ do ztracena, stejně jako to hrozí i těm, o nichž se psalo v předešlých odstavcích.