Proč na Zemi přežil jen homo sapiens?

1
1273

Ještě relativně nedávno naši planetu obývali nejen příslušníci rodu homo sapiens, ale celá řada dalších lidských druhů. Všechny – s výjimkou člověka moudrého – vyhynuly, například člověk neandrtálský asi před 30 000 lety a člověk floreský před 12 000 lety. Za homo sapiens přitom tito lidé nijak nezaostávali, ani v intelektu ani ve způsobilosti k lovu.  Proč k tomu došlo?

„Před 100 tisíci lety žilo na Zemi současně několik lidských druhů, ale přežil pouze ten náš,“ uvedl archeolog Chris Stinger z britského Muzea přírodních dějin.

K našim vyhynulým příbuzným patří například homo ergaster (člověk dělný), který se objevil v Africe před dvěma milióny let. Měl velmi dobře vyvinutou kostru, která mu při běhu umožňovala dosahovat rychlosti dnešních olympijských vítězů. Tento člověk čelil mimořádně suchému a teplému klimatu, takže se tělesně velmi dobře přizpůsobil žáru. Na těle už neměl hustou srst, aby se mohl snáz ochlazovat potem. Díky svým schopnostem se nakonec dostal i za hranice afrického kontinentu – do Asie. Jeho pozůstatky byly objeveny na nejrůznějších místech od Turecka po Čínu.

Právě v Asii dosáhl nového stádia rozvoje, kterému říkáme homo erectus (člověk vzpřímený). „Šlo o nevelkou populaci lovců a sběračů,“ upřesnil archeolog Chris Stinger. „Tito lidé byli vysoce mobilní a v sílící drsné konkurenci dokázali získávat potravu nejrůznějšími způsoby. V mnohém se podobali současnému člověku – tvarem i stavbou těla,“ dodal.

Vulkán, který změnil chod dějin

V Africe se zhruba před 120 tisíci lety objevil také homo sapiens. Ve zhruba stočlenných skupinkách se z Afriky postupně přesouval do Evropy, kterou tou dobou obývali lidé neandrtálští. Část populace zamířila také na východ, na území dnešní Indie.

Před 74 tisíci let došlo k události, která navždy změnila život lidí vzpřímených. Výbuch sopky Toba na ostrově Sumatra byl natolik silný, že ho lze podle některých vulkanologů považovat za největší erupci za poslední dva milióny let.

Kvůli obrovskému množství síry, které se dostalo do atmosféry, se teplota dlouhodobě snížila o několik stupňů. Desetimetrová vrstva lávy pokryla území o velikosti Velké Británie. Změna klimatu a příchod nového člověka – homo sapiens – donutily homo erectus k opuštění regionu.

Nejde jen o velikost mozku

Proč k tomu došlo, není zcela jasné. Člověk vzpřímený byl totiž největší z našich předků. Je pravda, že mozek homo sapiens byl o něco větší, ale velikost není to hlavní. Důležité je, jaké jeho části byly nejrozvinutější.

„Části mozku odpovědné za rozvoj jazyka a řeči byly u homo erectus rozvinuty v mnohem menší míře,“ říká paleontolog John Shea. „Jednou z klíčových vlastností homo sapiens je schopnost plánovat dopředu. A své poznatky může zásluhou řeči a jazyka předávat i druhým jedincům.“

Právě schopnost komunikace byla důvodem, proč u raného člověka došlo k rozvoji obchodu a rozšíření nových pracovních prostředků. To potvrzují i archeologické nálezy. Homo erectus nepřišel za milión let s ničím jiným než s primitivní sekerou, zatímco homo sapiens disponoval mnohem vyspělejšími nástroji, například kopím.

„Mezi námi a nám nejbližšími primáty, gorilami a šimpanzi, existuje obrovská propast,“ dodává Shea. „Pokud by ale přežily ostatní druhy hominidů, rozdíl mezi nimi a námi by nebyl tak markantní, šlo by spíš o jemný přechod jednoho druhu v druhý. A pak bychom si také nepřipadali tak výjimeční.“

  • Mat

    A pak bychom si také nepřipadali tak výjimeční.“ to jest dost důležité a škoda že se tak nestalo ….