Záhady lidského chování

1
1943

Přestože vědci rozbili atom, poslali člověka na Měsíc a odhalili strukturu DNA, některé aspekty lidského chování se jim dosud nepodařilo bezezbytku rozluštit. Magazín New Scientist vytvořil seznam některých činností, které běžně děláme, ale jejichž stoprocentní vysvětlení zatím věda neposkytla.

1. Červenání

Už Charles Darwin se pokoušel vysvětlit, proč nás evoluce stvořila tak, že se červenáme, když třeba lžeme. Někteří odborníci soudí, že se takto projevenou slabostí snažíme mírnit konfliktní situace nebo naopak posilujeme důvěrné styky.

2. Smích

Když se smějeme, vytvářejí se v nás endorfiny, které zlepšují náladu. Z toho by se dalo vyvozovat, že se právě proto snažíme vyhledávat komické situace. Deset let trvající studie ale prokázala, že nás mnohem více rozesmějí banální poznámky, nikoli samotné vtipy.

3. Líbání

Líbání zřejmě není genetickou záležitostí, protože není vlastní všem lidským kulturám. Existují teorie, že může mít spojitost s našimi nejranějšími vzpomínkami na kojení, protože v dávných dobách odstavovali děti tím, že je začali krmit z úst do úst. Od té doby si některé kultury zřejmě evokují, že příjemný prožitek bývá spojený se sdílením slin.

4. Sny a snění

Sigmund Freud tvrdil, že sny jsou vyjádřením našich potlačených tužeb. Odborná veřejnost se dnes kloní k názoru, že nám spíš pomáhají zvládat lépe nejrůznější emoce. Každopádně, proč míváme někdy velmi bizarní sny, se dosud nepodařilo uspokojivě vysvětlit.

5. Pověrčivost

Neobvyklé, ale uklidňující návyky neměly pro náš další vývoj význam, ale naši předci moc dobře věděli, proč se nesmí nechat zmást okolní zdánlivě klidnou přírodou. Mohli by tak třeba považovat lva plížícího se travním porostem za neškodný vánek. Na naší pověrčivosti byla vybudována i náboženství.

6. Dloubání v nose

Nechutný, ale dost běžný zlozvyk hledání „holubů“ v nose nabízí některým dokonce i nepříliš dobrý „kulinární“ požitek. Čtvrtina teenagerů se prý v nose dloube až čtyřikrát denně. Někteří odborníci soudí, že si tak posilujeme imunitní systém.

7. Puberta

Žádný jiný živočišný druh neprožívá tzv. telecí léta jako lidská mláďata. Někteří odborníci se domnívají, že v pubertě se lidský mozek připravuje na dospělost. Jiní tvrdí, že díky pubertě si můžeme dovolit nejrůznější experimenty v chování, protože v dospělosti už bychom měli být zodpovědní.

8. Umělecká činnost

Malování, tanec, sochařství a hudba by mohly být lidským ekvivalentem pavího ocasu – stejně jako tento opeřenec se snažíme ukázat, jaký potenciál v sobě ukrýváme. Umění by mohlo být ale také nástrojem pro šíření znalostí nebo sdílení zkušeností.

9. Ochlupení

Jemné chloupky na těle a drsnější ochlupení na genitáliích je v protikladu toho, čím jsou obdařeni primáti – naši nejbližší příbuzní ze zvířecí říše. Důvodů pro naše pubické ochlupení může být více, zřejmě má spojitost s šířením našeho pachu, zajišťuje teplo a dokonce nás chrání před odřením.

  • Pawi

    Puberta je jen u lidí? To jste se asi ještě nesetkali s dospívajícím psem nebo mladým koněm, že? :)