Zemětřesení v Japonsku a nepokoje v arabském světě mají společného původce

0
599

Zemětřesení, ke kterému došlo v Japonsku v pátek 11. března, nemá v novodobé historii země obdoby. Otřesy o síle 8,9 stupně Richterovy škály zničily velkou části pobřeží i infrastrukturu a dílo zkázy dokonala následná vlna tsunami. Zatímco Japonsko sčítá své mrtvé, někteří experti si kladou otázku: nemohla být příčinou katastrofy rostoucí sluneční aktivita?

Jak známo, Slunce prochází obdobími aktivity a klidu. První perioda trvá jedenáct let a během jejího vrcholu uvolňuje sluneční povrch množství energie prostřednictvím výbuchů, jež jsou pozorovány většinou v oblasti slunečních skvrn. Po klidové fázi teď sluneční aktivita skutečně roste, přičemž charakteristické pro ni je velké množství erupcí a zvýšený počet slunečních skvrn.

Už 10. a pak ještě 11. března na Slunci došlo k více než deseti velkým erupcím. Mělo jít o erupce třídy X – tedy té nejvyšší, která může na Zemi vyřadit z provozu elektronická zařízení. Jak by ale zvýšená sluneční aktivita mohla souviset se zemětřesením? Reaguje na ni totiž i železoniklové zemské jádro, které rotuje v plášti z roztavených magmatických hornin. Změny magnetického pole Slunce mají vliv na pohyb jádra a zrychlují i jeho vibrace. Ty pak prostupují magmatem a zemskou kůrou a uvádějí do pohybu tektonické desky, což může vyvolat zemětřesení.

Někteří experti dávají zvýšenou sluneční aktivitu do souvislosti i s dalším zajímavým fenoménem – tvrdí, že velká zemětřesení jdou ruku v ruce vždy i s mimořádnými událostmi na politické scéně. Vedle katastrofy v Japonsku připomínají současné nepokoje v arabských zemích. A tvrdí: vzpomeňte na zemětřesení z prosince roku 1988, ke kterému došlo v Arménii. Tehdy se v mnoha zemích schylovalo k revolucím, které vedly k pádu komunistických režimů. A také tehdy byla sluneční aktivita na vrcholu.

Ovlivňuje sluneční aktivita lidský mozek?

Jak je to možné? Lidský mozek je vlastně jakýsi operační systém a biologický procesor v jednom. Také on reaguje na energetické bouře, ke kterým dochází na naší hvězdě. Lidské chování se tak může měnit. Jinými slovy: tam, kde se včera báli, to dnes nemusí platit. A s nespokojeností, která nakonec vyústí v revoluci, nenadělá nic ani sebevýkonnější policejní mašinérie.

Stačí připomenout události, ke kterým došlo v prosinci roku 1989 v Rumunsku. Komunistické režimy v sousedních zemích padaly jeden za druhým, jen rumunský diktátor Ceausescu se pevně držel moci. Po celé zemi se konaly demonstrace za jeho odstoupení, Ceausescu si ale byl jist vlastní mocí (a tajnou policií Securitate). V Bukurešti, která byla jeho poslední baštou, promluvil 22. 12. k 150tisícovému davu a očekával, že jeho „agitka“ bude odměněna bouřlivým potleskem, ostatně jako vždy. Lidé ale místo toho začali volat „Pryč s tyranem!“. Opustil je strach a rumunský režim nakonec padl.

Změny na Slunci tedy mohou působit na naši náladu. Podle některých biologů přímo stimulují společenskou aktivitu lidí. Právě to se nyní děje v zemích severní Afriky a Blízkého východu místní lidé si začínají uvědomovat nutnost změn. A zřejmě je v tom podporuje Slunce…

Zdroj: tainy.net