Zapátrejte trochu v paměti a vzpomeňte si na hodiny literatury, konkrétně na Erbenovu sbírku Kytice.
Slavný kouzelník Merlin, pokud tedy doopravdy žil, byl jedním z posledních oficiálních druidů. V 5. století, kdy se slavné příběhy Artušovy družiny odehrávají, se pomalu na pohanském nebi smrákalo a Evropu postupně pohlcovalo křesťanské náboženství.
K mnoha prvenstvím, která na našem území připisujeme Keltům, patří ražba mincí. Byly zlaté a jejich ryzost dosahovala neuvěřitelných 97 %. Podle všeho byly raženy centrálně na slavném oppidu ve Stradonicích na Berounsku. A s penězi ve starých pověstech velmi úzce souvisejí i poklady. V případě těch keltských se zdaleka nejedná o vymyšlené zkazky.
Sami sobě říkali „Dobří lidé“ nebo Dobří křesťané, někdy také „Boží děti“. Svět je zná dnes jako katary. Stali se obětí nenávisti, kterou kolem sebe dokázala ve středověku šířit katolická církev a dodnes mnoho nadšenců i seriózních vědců věří, že jejich horská sídla ukrývají Svatý grál a dosud neobjevené poklady.
Je považována za jedno z nejúžasnějších výtvarných děl všech dob a její tajemný úsměv nenechává spát milovníky umění ani záhadology. Ano, mluvíme o Moně Lise, kterou Leonardo da Vinci namaloval někdy v letech 1503 - 1506.
Je to prokletí, nebo pomsta indiánů za to, co jim bílí muži provedli? Kdo ví, jedno je ale jisté. Dodnes umírají v horách Arizony poblíž hlavního města Fénixu lidé a nikdo nedokáže spolehlivě říct, proč tomu tak je. Podle některých svědectví za to mohou dokonce zlí duchové.
Bývá označována za osmý div světa. Jinak ji známe také jako Terakotovou armádu nebo Mauzoleum císaře Čchin. Celý areál této památky zaujímá neuvěřitelných 46 km2. V hrobce je pohřben nejen samotný císař Čeng (který si po nástupu na trůn začal říkat Čchin), ale také budovatelé hrobky (to aby nic neprozradili) a ještě dalších 500 osob, které zemřelého vládce doprovázely.
Dálnice bývá považována za jeden z výdobytků i nešvarů moderní civilizace. Její existence by ale rozhodně nepřekvapila naše pravěké předky, protože i oni měli svou vlastní „autostrádu“. Bohužel nevíme, jak jí říkali, ale my ji dnes známe jako Čertovu brázdu.
Možná si vzpomenete na úžasné ilustrace Zdeňka Buriana, na kterých naši kromaňonští předci měli bujnou hřívu tmavých vlasů, přes kterou jim nebylo vidět do jejich mužných tváří. Dnešní věda pokročila a vidí vzhled pravěkých lidí zcela jinak. Podle pánů antropologů si pralidé své kštice mazali hlinkou a česali z čela dozadu, dokonce je možná svazovali do jakýchsi uzlů.
Být vědcem není jen o poznávání a zkoumání neprozkoumaného. Někdy je to osud plný tragédií, protože vědci jsou často nositeli myšlenek, které se nelíbí politikům, církvi a někdy i kolegům vědcům. V historii lidstva najdeme takových příkladů nespočet.

Sleduj nás

9,405FanoušciTo se mi líbí
43SledujícíSledovat
122SledujícíSledovat