Rumunská geologická literatura má jeden specifický termín – trovant. Jde o „rostoucí kameny“, které se vyskytují na dvou místech v kraji Vâlcea. Specifické vlastnosti na pohled docela obyčejných balvanů se projevují po dešti: začnou zvětšovat svůj objem a rostou doslova jako houby.
V přírodě existuje pravidlo, že velcí savci žijí déle než malí. Například slon ve volné přírodě žije v průměru 70 let, zatímco myš domácí 1,5 až 3 roky. Existují ale druhy, kde toto pravidlo neplatí, například psi.
Až se vás dítě zeptá: „Proč je zebra pruhovaná?“, nemusíte si nic vymýšlet a vyprávět mu báchorky. Týmy vědců z Maďarska a ze Švédska zjistily, že zebry mají pruhy proto, aby je neobtěžovaly mouchy. Původně se soudilo, že pruhy slouží především jako ochranné zbarvení před predátory. Tím hlavním důvodem jsou ale krvelačné mouchy.
Někdy se vědci za báječným objevem plahočí na druhý konec světa a trvá několik let, než ukončí svou práci. A někdy stačí udělat jen velký úklid v depozitáři. Právě ten se vyplatil v nejstarším skotském muzeu při univerzitě v Glasgow (Huntarian Museum).
Ve světě existují stovky bizarních kamenných formací. Mnohé z nich vyvolávají pozornost nejen svým tvarem, ale také tím, že na podkladu spočívají jen malou částí plochy. Některé „kývavé kameny“ najdeme i u nás, například v Kadově nebo u Žihle. Podívejte se, jaké kuriózní kamenné hříčky vytvořila příroda ve světě.
Krása přírody nezná mezí. Budiž příkladem příběh 80letého Davida Latimera, který v roce 1960 zasadil semínka podeňky do skleněného demižonu, který následně zazátkoval.
Připomíná vyplivnutou žvýkačku, je posetá červenými kapkami a voní po jahodách – tato nápadná houba se vyskytuje roztroušeně i v našich lesích. Jedná se o lošákovce palčivého (Hydnellum peckii) a jak už český název napovídá, kvůli palčivosti jde o nepoživatelný druh.
Zajímavý přírodní jev, který autor videa nazval „chemtrailová pavučina“, byl pozorován 8. října 2012 na louce u Rossingtonu v Yorkshiru. Pozoruhodné je, že příkrov se objevil pouze na louce, a nikoliv na přilehlé cestě.
Termití dělníci brání hnízdo při napadení sebevražednou „chemickou zbraní“ – jejich tělo exploduje a postříká útočníky jedovatou směsí. Tento způsob obrany termitů Neocapritermes taracua obývajících lesy jihoamerické Guyany popsali čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Potápěči objevili v moři u tureckých břehů zvláštní průsvitnou kouli obřích rozměrů.

Sleduj nás

9,352FanoušciTo se mi líbí
43SledujícíSledovat
118SledujícíSledovat