Ačkoli pandy velké mají zažívací trakt přizpůsobený k přijímání masité stravy, přesedlaly na konzumaci těžko stravitelného bambusu. Na rozdíl od býložravců, kteří mají obvykle dlouhá střeva a několikametrový žaludek, kde se zpracovává špatně stravitelná rostlinná potrava, mají totiž stejně jako ostatní šelmy krátké střevo. Chybí jim navíc enzymy rozkládající rostlinnou celulózu. Jak to, že jim tedy bambus nevadí?
Představte si obřího mravence nebo mouchu, se kterými se běžně setkáváme ve sci-fi filmech. Mohl by hmyz opravdu dosáhnout lidské velikosti? Co vlastně omezuje jeho růst? Podle jedné z hypotéz je to tím, že jejich exoskeleton (tvrdý vnější plášť tvořený chitinem a proteiny) není možná natolik silný, aby unesl většího jedince.
Věřili byste, že i rostlina může reagovat na měsíční svit?
Britští a dánští odborníci postaví v poušti poblíž Rijádu unikátní botanickou zahradu, která zdokumentuje vývoj flóry na naší planetě.
Pokud vás titulek článku překvapil, je zřejmé, že jste až dosud nepřišli do styku se speciálními hydrofony, které dokážou detekovat rybí zpěv.
Koníčky jsou různé. Ale některé vás mohou docela dobře proslavit. Právě takový má 37letá fotografka Rachel Sussman, která žije a tvoří v newyorském Brooklynu. Při svých cestách po světě dorazila v roce 2004 do 7000 let starého cedrového lesa v Japonsku. A tehdy prý pochopila, že jejím posláním je shromáždit a připomenout ostatním lidem „nejstarší živé věci“ a začala pořizovat jejich dokumentární snímky.
Je tomu bezmála už 80 let, co v zoologické zahradě v Hobartu, hlavním městě Tasmánie, uhynul údajně poslední vakovlk tasmánský, kterému se také někdy říká tasmánský tygr (kvůli pruhům na těle). Vakovlk byl masožravý vačnatec, který původně obýval i Austrálii a Novou Guineu.
Podívejte se na výběr fotografií pořízených v nedávné době v různých částech světa. Nejde o žádné montáže, jejich autoři byli pouze ve správnou dobu na správném místě.
Fotograf Sandesh Kaduri při cestování v Himalájích vyfotografoval jednoho z největších motýlů na světě, který svým vzhledem budí opravdový respekt.
Nehlaďte kočky, zbytečně jim tím působíte stres. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců pod vedením Daniela Millse, který zjistil, že organismus koček produkuje během hlazení stresový hormon kortizol. Největší stres přitom zažívají kočky, které hlazení nemají rády, ale nechávají si ho líbit.

Sleduj nás

9,404FanoušciTo se mi líbí
43SledujícíSledovat
121SledujícíSledovat