Madagaskar není rájem zvířat jen ve známém kresleném filmu. Je tomu tak ve skutečnosti. Ale i tenhle pozemský ráj všeho živého se může za pár desítek let změnit v peklo.
Vědci se domnívají, že vulkanické Havajské ostrovy existují zásluhou vzestupného proudu žhoucí horniny, jenž vyvěrá ze samotného zemského jádra. Z analýz informací o zemětřeseních za posledních 20 let ale vyplynul i další zajímavý fakt: pod mořským dnem existuje obří masa rozžhaveného kamene, která na šířku měří asi 1300 km.
Ani letos v létě nechybí zprávy o tajemných zvucích, které děsí obyvatele jinak poklidných míst, a jejichž původ se jen stěží dát vysvětlit nějakým jednoduchým způsobem. Nejnovější informace o tomto úkazu dorazila z Kanady, konkrétně z městečka Terrace v Britské Kolumbii.
Když se v roce 2005 ve východní Africe vytvořila trhlina dlouhá 50 km a široká 7 m, někteří odborníci začali mluvit o možném rozpadu kontinentu na dvě části. Ty ale tehdy nikdo nebral vážně.
Mezi mexickými státy Durango, Chihuahua a Coahuila existuje velká přírodní anomálie: pásmo ticha. V této části pouště, které Mexičané říkají Mapimí, nefungují mobily, rádio ani vysílačky. O zóně ticha se poprvé začalo mluvit ve 30. letech minulého století, kdy nad ní prolétalo letadlo, a během přeletu mu přestaly fungovat všechny palubní přístroje. V 70. letech v oblasti havarovala raketa vypuštěná z Nového Mexika, která se rovněž ocitla bez rádiového spojení.
O supervulkánu, který dřímá pod Yellowstonským národním parkem v USA, se ví. Vědci také zjistili, že otázkou není, zda, ale kdy vybuchne a způsobí katastrofu globálních rozměrů. O tom, že podobná časovaná bomba tiká i na evropském kontinentu, ale toho veřejnost zatím příliš mnoho nevěděla.
O katastrofě, která před dvěma tisícovkami let zničila Pompeje, se dodnes učíme v dějepise a natáčejí se o ní katastrofické filmy. Tehdy v roce 79 n. l. došlo k mohutné erupci Vesuvu, v jejímž důsledku zahynuly tisíce lidí, další tisícovky přišly o přístřeší a majetky a kvetoucí město se stalo jakousi „archeologickou" konzervou, kterou si dodnes s nepříjemným mrazením prohlédnou ročně statisíce návštěvníků.
Neprostupné amazonské pralesy zůstávají jedním z nejohroženějších ekosystémů naší planety. Přesto stále skrývají před civilizovaným světem nejedno tajemství udivující nejenom vědeckou veřejnost. Třeba delfína, který je tak trochu člověkem.
Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 400 km. Jde o poměrně velké těleso, které by mohlo být klidně plnohodnotnou planetou – pokud by obíhalo kolem Slunce a ne kolem Země. Jak by ale vypadala naše noční obloha, kdyby na místě Měsíce byly planety naší sluneční soustavy?
Druhá polovina léta je obdobím, kdy se na obloze dějí pozoruhodné věci. Můžeme například vidět pohromadě jevy, které se obvykle na nebi nepotkávají. Přesně, jak to zachycují snímky fotografa Macieje Winiarczyka, pořízené na počátku srpna nad skotským hrabstvím Caithness.

Sleduj nás

9,411FanoušciTo se mi líbí
43SledujícíSledovat
122SledujícíSledovat