V roce 563 n. l. zasáhla Ženevu obří tsunami. Vlnu zřejmě způsobila lavina kamení, která se zřítila na místo, kde Ženevské jezero napájí řeka Rhôna. Vlna tehdy smetla několik vesnic v okolí a zabila stovky lidí a hospodářských zvířat.
Umělé osvětlení měst likviduje noční hmyz ve velkém. Podle vědců tak může dojít k přerušení potravního řetězce, což by způsobilo ekologickou katastrofu.
Snažíme se ovládnout přírodu, ale ta se zkrotit nedá. Rozbili jsme atom, postavili jaderné elektrárny, zkonstruovali bomby a byli jsme přesvědčeni o své neporazitelnosti. Tvrdili jsme, že velká voda může nyní zasáhnout pouze tam, kde na ni lidé nejsou připraveni – nemají přehradní nádrže, které ji zadrží. Příroda nás už mnohokrát vyvedla z omylu…
V jižní části Anglie a na severním pobřeží Francie jsou silná zemětřesení poměrně řídkým jevem. Nicméně 6. dubna 1580 došlo v Lamanšském průlivu (Doverské úžině) k neobvykle silnému zemětřesení, které je dodnes považováno za jednu z největších katastrof v historii jihovýchodní Anglie a severní Francie.
Anomální tání ledovců v Grónsku, které je charakteristické pro 21. století, dalo vzniknout novému jevu: ledovým zemětřesením. Seismografy je zaznamenávají stále častěji. Na snímku je zřetelně vidět dráha, kterou sklouzl ledovec do moře poté, co ho rozpohybovalo „ledotřesení“.
Vědci z univerzity ve Washingtonu přišli k senzačnímu závěru: jestliže chceme životnímu prostředí pomoci, měli bychom méně pracovat. Podle nich to neznamená, že bychom se v práci měli začít flákat, ale stačilo by zkrátit pracovní týden o jediný den.
OSN předpokládá, že 31. října 2011 se narodí už 7 000 000 000. obyvatel naší planety. Mezinárodní organizace na ochranu práv dítěte ho chce ten den symbolicky vybrat v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš. Počtu devíti miliard bychom měli dosáhnout okolo roku 2050, desíti pak na konci 21. století. Přitom ještě v roce 1959 žily na Zemi »pouhé« tři miliardy lidí.
Jestli se pamětníci bývalého režimu rádi posmívali sovětské snaze poroučet větru a dešti, dočkala se něčeho podobného i současná generace. Tentokrát ovšem tento „svěží meteorologický“ vítr nevane z východní země, kde "včera znamenalo zítra", ale z jinak poměrně racionální Velké Británie. Tamější vědci za státní grant ve výši 44,5 milionu korun vymysleli údajně zaručený recept na „ochlazování“ naší planety. A to i navzdory tomu, že v posledních letech to na žádné velké globální oteplování zrovna nevypadá.

Sleduj nás

9,343FanoušciTo se mi líbí
43SledujícíSledovat
118SledujícíSledovat