Letos v srpnu zaregistrovali vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley na severní polokouli Uranu osm mohutných bouří, které zuřily pod vrstvou oblaků ze zmrzlého metanu. Jedna z nich byla v historii pozorování vůbec nejsilnější – podle údajů z teleskopu Hubble dosáhla výška některých větrných vírů až 9000 km.
Uran leží od Slunce 30x dál než naše planeta, a proto je pozorování jevů v jeho atmosféře velmi obtížné. Údaje se shromažďují především prostřednictvím teleskopů s adaptivní optikou, což je například Keck na Havajských ostrovech s 10metrovým zrcadlem.
Planeta nemá vnitřní zdroj tepla a její atmosférická aktivita závisí na Slunci. Díky pozorováním je dnes známo, že nejmohutnější atmosférické jevy se objevují za rovnodennosti, kdy je Slunce nad rovníkem. K té dochází jednou za 42 let, což bylo naposledy v roce 2007. O to víc vědce překvapilo, že obří bouře se na Uranu objevily i letos.
Průměr tohoto ledového obra je 4x větší než zemský. Předpokládá se, že jeho atmosféru tvoří vodík, helium a metan, který planetě dodává modravý nádech.
Zdroj: DailyMail