Někdejší vodní plochy na Marsu bude možné vyhledat díky rzi

Vědci zjistili, že pod nánosy rzi mohou být ukryty stopy po vodních plochách, které kdysi existovaly na rudé planetě. Informaci přinesl magazín Journal of Astrobiology.

Vědecký tým nedávno s pomocí snímků Marsu pátral po ložiscích uhličitanů (karbonátů), které se tvoří při kontaktu oxidu uhličitého s nerosty a vodou. Například uhličitan vápenatý nacházíme na Zemi většinou na dně oceánů a k jeho vzniku je zapotřebí interakce kysličníku uhličitého a vody (geochemický karbonátový cyklus).

Na Marsu ale žádná velká ložiska karbonátů objevena nebyla – proto se dokonce objevily i pochyby, že na rudé planetě byly kdysi oceány, a tím i vhodnější podmínky pro život. Teď se ale zjistilo, že ložiska karbonátů objevena být nemohla, protože jsou pokrytá rzí, tedy oxidem železitým.

Odborníky k tomu přivedly výzkumy v Mohavské poušti, kde panují podobné podmínky jako na rudé planetě.  Při hledání „skrytých“ uhličitanů na Marsu se tak bude třeba zaměřit na směsi hydroxidů železa a karbonátů.

Astronomové přišli také s hypotézou, která vysvětluje, jak se na Marsu formovaly vodní plochy. Voda podle nich pronikla na povrch skrz mnohočetné trhliny a pukliny v marťanské kůře.  Zajímavé je, že se dosud nepodařilo přesně zjistit, kdy začala rudá planeta vysychat.