Vědci zjistili, že pod nánosy rzi mohou být ukryty stopy po vodních plochách, které kdysi existovaly na rudé planetě. Informaci přinesl magazín Journal of Astrobiology.
Vědecký tým nedávno s pomocí snímků Marsu pátral po ložiscích uhličitanů (karbonátů), které se tvoří při kontaktu oxidu uhličitého s nerosty a vodou. Například uhličitan vápenatý nacházíme na Zemi většinou na dně oceánů a k jeho vzniku je zapotřebí interakce kysličníku uhličitého a vody (geochemický karbonátový cyklus).
Na Marsu ale žádná velká ložiska karbonátů objevena nebyla – proto se dokonce objevily i pochyby, že na rudé planetě byly kdysi oceány, a tím i vhodnější podmínky pro život. Teď se ale zjistilo, že ložiska karbonátů objevena být nemohla, protože jsou pokrytá rzí, tedy oxidem železitým.
Odborníky k tomu přivedly výzkumy v Mohavské poušti, kde panují podobné podmínky jako na rudé planetě. Při hledání „skrytých“ uhličitanů na Marsu se tak bude třeba zaměřit na směsi hydroxidů železa a karbonátů.
Astronomové přišli také s hypotézou, která vysvětluje, jak se na Marsu formovaly vodní plochy. Voda podle nich pronikla na povrch skrz mnohočetné trhliny a pukliny v marťanské kůře. Zajímavé je, že se dosud nepodařilo přesně zjistit, kdy začala rudá planeta vysychat.
