Budeme se moci ve vesmíru rozmnožovat?

Na tuto otázku hledá lidstvo odpověď od chvíle, kdy do vesmíru vyslalo první sputnik. Sověti začali v kosmu velice záhy experimentovat s krysami. Březí samice v něm sice porodily životaschopné potomky, ale samy krátce po porodu vždy uhynuly. A krysí mláďata, která se vrátila na Zemi, měla velké problémy s pohybem, protože se vyvíjela ve stavu beztíže. Ve vesmíru pobývalo během celé historie jeho osvojování velké množství živočichů - například psi a opice viděli Zemi z oběžné dráhy dřív než lidé. Francouzi vyslali do vesmíru dokonce i kočky.  A želvy byly vůbec prvními pozemskými tvory, kteří obletěli Měsíc. Všechny tyto pokusy měly odpovědět na hlavní otázku: je ve vesmíru možná lidská reprodukce? Odpověď už známe. Odborníci z americké vesmírné agentury NASA s politováním konstatují, že lidská vize budoucí kolonizace vesmíru je z hlediska našeho rozmnožování nemožná. Tedy aspoň do té doby, než bude vynalezena naprosto dokonalá ochrana vesmírných lodí proti kosmické radiaci. Lidské embryo počaté ve vesmíru totiž budou sterilizovat všudypřítomné protonové částice. Takže člověk, který by z těchto podmínek vzešel, bude neplodný. Vědci zjistili, že ve vaječnících dívek, které budou počaty v kosmu, zahynou všechny buňky, jež se normálně vytvářejí v pátém měsíci těhotenství. To znamená, že žádná z budoucích vesmírných cestovatelek nebude moci mít vlastní děti. A navíc, kosmická radiace významně snižuje i kvalitu mužského spermatu. Vysokoenergetické částice a záření ničí mužské spermatozoidy, a proto mohou mít všechny děti, počaté ve vesmíru, navíc i vážné genetické vady. Pilotované cesty do hlubin vesmíru nejsou v tuto chvíli na pořadu dne. Nicméně, jakákoli mise tohoto druhu může skončit velice záhy. „Pokud nevyvineme opravdu účinnou ochranu proti radiaci, nebudeme se moci během vesmírného putování rozmnožovat,“ uzavírají svůj výzkum odborníci na radiační biofyziku. DNA, která je nezbytná pro rozvoj každé buňky v našem organismu, je totiž vysoce citlivá vůči radiaci, kterou je vesmír prostoupen. Pokusy na laboratorních zvířatech zjistily, že ionizující záření zabíjí buněčné jádro samičího, resp. ženského vajíčka už ve druhém nebo ve třetím trimestru gravidity. Nejbližší planetou, ke které lidstvo chystá pilotovanou misi v relativně blízké budoucnosti, je Mars. Na jeho povrchu je úroveň radiace poměrně nízká, takže početí by zde snad bylo možné. Nicméně odborníci doporučují, abychom pro jistotu vybudovali základny pod povrchem rudé planety. Podle některých by byl dokonce možná vhodnější jeden z kráterů na Marsově měsíci Phobosu. V jeho nitru je totiž úroveň kosmické radiace o 90 % nižší než v okolním vesmíru.