DNA odhalila původ Kréťanů

Krétská mínojská civilizace je stará víc než 4 tisíce let a dodnes nás uchvacuje svou vyspělostí i nádhernými kulturními díly. Její sláva pohasla přibližně kolem roku 1500 př. n. l., kdy vybuchla sopka na řeckém ostrově Santorini, a část Středomoří smetla ničivá vlna tsunami. Když v roce 1900 objevil britský archeolog Sir Arthur Evans starý mínojský palác v Knóssu, nejen on žasl nad tím, co vše staří Kréťané znali. Včetně kanalizace a splachovacích záchodů. A prakticky od té doby se také vedou spory o tom, kdo vlastně dávní Mínojci byli. [pullquote_right]Mínojci měli štěstí, že žili obklopeni vyspělými kolegy z Egypta, Sumeru a dalších dávných říší. Od nich se mnohému naučili a u nich zpočátku nacházeli inspiraci.[/pullquote_right] Vyspělost jejich kultury, i to, že měla některé věci společné například se starými Egypťany, vedlo většinu vědců k přesvědčení o jejich neevropském původu. Hovořili o tajemném národu středomořských mořeplavců, stejně jako o tom, že Mínojci mohli být příbuzní s některými semitskými kmeny. Naštěstí současná věda má v k dispozici spolehlivé metody výzkumu DNA, a díky nim se ono malé historické tajemství podařilo rozklíčovat. Za úspěchem stojí tým genetika George Stamatoyannopoulose z Washingtonské univerzity v Seattlu. Ten společně s kolegy zkoumal asi stovku kosterních pozůstatků Kréťanů žijících v letech 4900 až 3800 př. n. l. a došel k jednoznačnému závěru: Byli to Evropané! A jak to, že v době, kdy celá střední a západní Evropa prožívala hlubokou dobu bronzovou a naši předkové rozhodně nebyli žádnými civilizačními skvosty, vzkvétala na Krétě jedna z nejúžasnějších civilizací světa? Vysvětlení je docela jednoduché. Mínojci měli štěstí, že žili obklopeni vyspělými kolegy z Egypta, Sumeru a dalších dávných říší. Od nich se mnohému naučili a u nich zpočátku nacházeli inspiraci. A vlastní schopnosti a dovednosti jim pak umožnily vytvořit vlastní, úchvatnou civilizaci.