Fukušima, Černobyl a další jaderné katastrofy

Generace našich rodičů se učily, že hlavním zdrojem radioaktivního zamoření jsou zbraně hromadného ničení. Po roce 1986 se k těmto „časovaným bombám“ přidaly oficiálně i havárie jaderných zařízení.  Jenže tragédie z Černobylu je po 25 letech téměř zapomenuta. Teď je tu japonská Fukušima, kterou poškodilo apokalyptické zemětřesení a následná vlna tsunami.  Během čtyř dnů došlo v této elektrárně už ke třem výbuchům i k úniku radioaktivity a hrozí, že se dostane i do 240 km vzdáleného hlavního města Tokia.

Černobyl ale nebyl první elektrárnou, ve které došlo k havárii

• Nedefinované množství radioaktivních látek uniklo do atmosféry 10. října 1957 během požáru reaktoru jaderné elektrárny v britském Windscale. Technici na požár přišli při náhodné kontrole, a protože nevěděli, zda ho mohou hasit vodou, uzavřeli přívod vzduchu. Vyšetřování bylo uzavřeno až padesát let po nehodě s tím, že vliv radiace na zdraví zaměstnanců, kteří byli v r. 1957 v elektrárně přítomni, nebyl prokázán.  Elektrárna byla nicméně odstavena a zavřena.
• 28. března 1979 došlo k havárii v elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii – během nehody se částečně roztavil druhý reaktor, byla zamořena provozní budova elektrárny a došlo k rozsáhlému úniku radioaktivity do okolního prostředí. Šlo o největší jadernou havárii v dějinách USA. Po nehodě se v zemi budování dalších jaderných zařízení zastavilo na dalších třicet let.
• Vůbec k největší havárii v dějinách jaderné energetiky došlo v noci 26. dubna 1986. Výbuch čtvrtého bloku Černobylu byl tak silný, že znečištění radioaktivním cesiem poznamenalo téměř tři čtvrtiny Evropy. Jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky a jedinou havárii stupně 7., tj. nejvyššího stupně podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES. Počet úmrtí způsobených havárií v Černobylu není známý - odhady se pohybují od sto až sto padesáti osob (údaj WHO) po stovky tisíc (ekologické organizace).
• V dubnu roku 1993 unikla na veřejnost zpráva o výbuchu v tajném zařízení na zpracování jaderného paliva nedaleko ruského Tomsku. Protože zařízení mělo sloužit k výrobě komponentů pro jaderné zbraně, snažily se úřady zabránit úniku informací. Přesný počet obětí proto není dodnes znám. I když studená válka už skončila, oblast zůstává uzavřena a lidé sem smí pouze na zvláštní povolenky.
• 6. března 2006 došlo k úniku uranu v jaderném závodě ve městě Erwin v americkém státě Tennessee. Účinkům radiace mohlo být vystaveno až 1000 osob.

[line]

Co se Japonska týče, země by si možná měla vzít poučení ze svých bohatých zkušeností s jádrem (mimochodem, energetickou páteř Japonska tvoří 17 jaderných elektráren - celkem 56 reaktorů):

• v únoru 1991 unikla z prasklého chladicího systému reaktoru v elektrárně Mihama radioaktivní voda a pára
• v březnu 1997 došlo k explozi v továrně na výrobu jaderného paliva ve městě Tokajmura
• v červenci 1999 unikla v elektrárně Curuga  z trhliny v údajně nerezovém potrubí chladícího okruhu reaktoru radioaktivní voda
• v listopadu 2001 prasklo vysokotlaké potrubí v elektrárně Hamaoka, pravděpodobně kvůli explozi nahromaděného vodíku
• v roce 2004 musela elektrárenská společnost TEPCO odstavit 17 reaktorů po skandálu, kdy vyšlo najevo, že falšovala dokumentaci o prováděných kontrolách bezpečnosti
• v březnu 2006 došlo k požáru úložiště radioaktivních odpadů v jaderné elektrárně Ohi
• v červenci 2007 vypukl v elektrárně Kašivazaki-Kariva požár v důsledku zemětřesení a unikla radioaktivní voda
• K mimořádně závažné nehodě došlo ale 30. září 1999 v továrně na obohacování uranu v Tokajmuře, kde vinou pracovníků nastala nekontrolovaná jaderná reakce. Trvalo tři dny, než se jaderné štěpení podařilo zastavit. Tehdy muselo být evakuováno obyvatelstvo z okolí, tři pracovníci továrny obdrželi dávky srovnatelné s ozářením v epicentru výbuchu jaderné bomby v Hirošimě a zemřeli na nemoc z ozáření, přímým účinkům radiace bylo vystaveno i dalších 600 lidí. Mezinárodní agentura pro atomovou energii označila havárii za nejtěžší od katastrofy v Černobylu.

To vše prokazuje zranitelnost jaderných elektráren. Přitom nejen v Japonsku hrozí reálné riziko zemětřesení tak silného, kterému by jaderné reaktory nedokázaly odolat.