Jak se vylidňovala Sahara aneb Apokalypsa se nekonala

Příběh největší „horké“ pouště na Zemi je klasickým případem, jak klimatické změny ovlivňují vývoj lidské civilizace. To, že ještě před nějakými 5000 lety byla Sahara kvetoucí savanou plnou zvěře, a tudíž obydlená lidmi, se ví. Důkazem jsou nesčetné archeologické nálezy včetně skalních maleb zachycujících různé druhy zvěře i lidské postavy s velkými kulatými hlavami. Ty zaujaly už před 50 lety slavného milovníka záhad Ericha von Dänikena, který tvrdí, že právě tyto postavy jsou důkazem kontaktů obyvatel Sahary s mimozemskými civilizacemi. Dodnes přetrvává představa, že na severu Afriky najednou udeřila katastrofická sucha, která z plochy o velikosti Spojených států amerických udělala rozpálenou „mrtvou“ zemi a její zvířecí i lidští obyvatelé nejspíš umřeli hladem a suchem. Jenže tomu bylo trochu jinak. [pullquote_right]To, že ještě před nějakými 5000 lety byla Sahara kvetoucí savanou plnou zvěře, a tudíž obydlená lidmi, se ví. Důkazem jsou nesčetné archeologické nálezy včetně skalních maleb zachycujících různé druhy zvěře i lidské postavy s velkými kulatými hlavami.[/pullquote_right] Klima na Sahaře se měnilo nenápadně a postupně. V průběhu tisíciletí ubývalo monzunových dešťů a s nimi se zmenšovala i zelená plocha, která dávala obživu živým tvorům. Lidé se postupně stěhovali podle toho, jak se „zelený“ profil měnil. Jenže míst k životu bylo stále míň a míň. Proto se víc a víc žádanými stávaly lokality kolem Nilu, a proto vlastně postupná přírodní katastrofa dala vzniknout vyspělé egyptské civilizaci. Tudíž se proměnila v požehnání pro lidstvo. Se všemi těmito poznatky přišel nedávno tým německého archeologa Stefana Kröpelina. Ten je přesvědčen, že nám tím poskytl nejen nový pohled na jednu kapitolu naší historie, ale hlavně dal naději, že klimatické změny nemusí nutně znamenat apokalyptickou katastrofu z hollywoodských thrillerů. Příroda na Sahaře ukázala, že pokud budeme dobře vnímat její signály, můžeme se těmto změnám dobře přizpůsobit a připravit se na ně. Otázkou ovšem zůstává, jestli toho jsme ještě schopni. Na rozdíl od pravěkých saharských lovců...