Jak zněla středověká hudba? Jako když taháte kočku za ocas!

Zdá se, že současný svět ví o středověku všechno. Romantika rytířských časů inspirovala nejednu fantasy klasiku a na každém pořádném hradě se to přes léto hemží novodobými rytíři a kejklíři i krásnými dámami v gotických kostýmech. Nicméně máme stále velké mezery v některých oblastech středověkého života, například nevíme, jak doopravdy zněla středověká hudba. A pokud si myslíte, že tehdejší muzikanti vyhrávali tak pěkně jako ti, které slýcháme na hradech a zámcích dnes, tak jste na omylu. V podstatě totiž nevíme, jak doopravdy zněla hudba, která se hrála na královských a šlechtických dvorech ve 13. století, kdy byla rytířská kultura na vrcholu. V mnoha případech nemáme ani notové zápisy z té doby, daleko spíše se dochovaly texty hrdinských a milostných šansonů. A ty rozhodně nezpívali tehdejší minnäsengři a truvéři tak jak dneska známe – prostě nebyl to žádný hit s chytlavou melodií. Pravděpodobně se jednalo hlavně o deklamování textu s doprovodem hudební improvizace. A pokud už někde v archivech existují notové zápisy z oněch dávných časů, od těch současných se dost liší. Moderní rytmický notový zápis se ustálil prakticky až na počátku renesance, tedy ve 13. až 14. století. Ale nadšení hudební badatelé to nevzdali a velmi složitými cestami rekonstruují to málo, co nám středověké hudební archivy umožňují studovat. Trvá to ovšem pěkně dlouho: například teď zveřejnili muzikologové z Cambridge výsledky svého dvacetiletého úsilí. Díky němu si můžeme poslechnout „hity“, které hrávalo panstvo ve 12. století. Přejeme vám příjemný poslech a předem varujeme: pokud nevydržíte až do konce, nebudeme se vám divit. Naše uši jsou už zkrátka zvyklé na něco jiného.