Jaké archeologické senzace přinesl rok 2014

Žijeme ve světě hitparád a žebříčků popularity. Tento trend se nevyhýbá ani tak seriózní vědě, jako je archeologie. V těchto dnech vyšla desítka nejvýznamnějších archeologických objevů loňského roku. Pomineme-li povrchnost podobných hodnocení, mnohé z těchto objevů jsou skutečně zajímavé.

1. Hrobka z helénistického období v řecké Amphipoli

Loni v srpnu byla objevena v okrsku antického města Amphipolis největší dosud známá hrobka nacházející se na území dnešního Řecka. Je přibližně 2300 let stará a její obvod měří úctyhodných 490 metrů. Jedná se o tak luxusní záležitost, že odborníci jsou přesvědčeni, že v ní byl pohřben někdo z nejbližších velmožů obklopujících Alexandra Velikého.

2. Neznámé svatyně ve Stonehenge

Po čtyřech letech usilovné mravenčí práce se podařilo archeologům odkrýt neznámé svatyně, které tvoří součást proslulého posvátného okrsku ve Stonehenge. Pokud se splní předpovědi nadšených vědců, možná se dočkáme dalších podobných překvapení, která jen potvrzují teorii o tom, že na jih Anglie se v době bronzové sjížděli vyznavači pravěkých náboženských kultů nejspíš z celé Evropy.

3. Vrak lodi pod Světovým obchodním centrem v New Yorku

Na místě, kde probíhají rekonstrukční práce na budovách zničených teroristickými útoky v září roku 2001, byly už před 4 lety nalezeny pozůstatky lodního vraku pocházejícího ze 70. let 18. století. Loni byly dokončeny jejich laboratorní výzkumy a zjistilo se, že se jedná o plavidlo vyrobené v loděnicích ve Philadelphii. Dřevo bílého dubu použité na stavbu lodi je nejspíš stejné, jaké najdeme i v proslulé památeční budově Philadelphia's Independence Hall

4. Vše, co jste chtěli vědět o Richardovi III.

Když se v roce 2012 našly během stavby parkoviště v anglickém Leicesteru kosterní pozůstatky anglického krále Richarda III., byla to zvláště v Británii velká senzace. Panovník nechvalně proslulý jako tyran (celkem nezaslouženě kvůli slavnému Shakespearovu dramatu) ale vzrušoval laickou i odbornou veřejnost i v loňském roce. Díky antropologickému výzkumu už víme, co jedl a pil i to, že byl opravdu mrzákem se zkroucenou páteří.

5. Tajemný hrob indiánské dívky

V jeskyni ukrývající se pod hladinou jezera na mexickém poloostrově Yucatán našla místo odpočinku asi 14letá indiánská dívenka. Stalo se tak někdy před 13 tisíci lety. Antropologové jsou nadšeni, protože tak starý kosterní materiál umožňující výzkum DNA původních obyvatel střední Ameriky se naskytne málokdy. A na své si přišli i záhadologové, kteří se pro změnu zabývají tím, proč nebohá dívka ležela ve společnosti šavlozubých koček, pum medvědů a lenochodů.

6. Sýrie ze satelitu

Tato země na Blízkém východě je pokladnicí historických památek. Ty jsou pochopitelně velmi ohroženy válkou, která tu probíhá. Potvrdily to i satelitní snímky pěti památek UNESCO, které se na území Sýrie nacházejí. Systém satelitního snímkování zemského povrchu se ukázal užitečný nejen pro špionážní účely, ale znovu se ukázalo, jak je užitečný i pro mnohem mírumilovnější účely.

7. Pravda o Ježíšově ženě

V roce 2012 nejen vědecká veřejnost protřásala starý koptský rukopis, který měl potvrzovat manželský vztah mezi Ježíšem a Máří Magdalenou. A další dva roky trvalo, než byla tato senzační informace zavržena, protože zmíněný rukopis byl prohlášen s konečnou platností za podvod.

8. Nejstarší sýr na světě

Čínská poušť Taklaman vydala pozoruhodný nález: 3800 let starou mumii, která měla mezi svoji posmrtnou výbavou také kus sýra. Ten se nakonec ukázal jako mnohem vzácnější nález než ona mumie, protože se jedná o nejstarší nalezený sýr na světě.

9. Erekce faraona Tutanchamona

Jeho hrobku známe už od roku 1925. Nicméně tělo je zkoumáno nadále. A loni nám antropologové odhalili spoustu zajímavostí ohledně jeho zdravotního stavu. Nejvíce zaujala zpráva, že mladý faraon byl pohřben se ztopořeným penisem, s jehož balzamováním si dali staroegyptší balzamovači obzvláštní práci.

10. Talentovaní neandrtálci

Některé velké objevy jsou na první pohled nenápadné. Přesně jako v případě skalních maleb nalezených na Gibraltaru. Ty začaly zajímat vědce v podstatě až ve chvíli, kdy zjistili, že jsou nejspíš dílem neandrtálců, o kterých se stále ještě často píše jako o hloupějších vzdálených příbuzných člověka moudrého. A ještě větší překvapení pak přinesl nález z Jávy, kde byla nalezena až 540 tisíc let stará rytina do mušle „z rydla“ našeho předka známého jako Homo erectus, neboli člověk vzpřímený.