Je prase příbuzné s velrybou?
Jestli je nějaké zvíře synonymem špíny a nepořádku, je to prase. Důvod je jednoduchý, prasata nevábně páchnou a milují povalovat se v bahně, které jim na kráse a čistotě nepřidá. Vědci ale tvrdí, že za jejich „bahněním“ se skrývá mnohem víc, než jen touha válet se ve špíně.
Už dlouho se ví, že prasata se válejí v bahně hlavně proto, že nemají potní žlázy. Ponoření do chladivého bahýnka jim slouží k ochlazení organismu. Nejsou ostatně v živočišné říši sama, potní žlázy nemají například ani psi, kteří se v letním horku ochlazují svým pověstným vyplazeným jazykem.
Jenže s prasátky je to ještě trochu složitější. Skupina holandských přírodovědců nedávno dokončila výzkum, který jen potvrzuje to, co o prasatech vědí všichni, kdo s nimi někdy přišli do styku jinak než na talíři. Prase je totiž velice chytré zvíře, které má rozhodně bohatý vnitřní život.
Bahnění je pro ně sice životní nutností, ale v průběhu tisíciletí si z něj udělala také libůstku, ve které si doslova rochní. Pokud se vám někdy tento neobvyklý obrázek naskytne, zaměřte se na to, s jakou rozkoší se pašík noří do chladivé nevzhledné hmoty. Nemůže bez ní zkrátka žít, a to i z psychických důvodů. Je pro ně zdrojem vnitřního vzrušení a radosti, podobné jakou mnozí z nás prožívají, když se ponoří do voňavé koupele.
Požitkáři z živočišné říše
Jenže s prasátky je to ještě trochu složitější. Skupina holandských přírodovědců nedávno dokončila výzkum, který jen potvrzuje to, co o prasatech vědí všichni, kdo s nimi někdy přišli do styku jinak než na talíři. Prase je totiž velice chytré zvíře, které má rozhodně bohatý vnitřní život.
Bahnění je pro ně sice životní nutností, ale v průběhu tisíciletí si z něj udělala také libůstku, ve které si doslova rochní. Pokud se vám někdy tento neobvyklý obrázek naskytne, zaměřte se na to, s jakou rozkoší se pašík noří do chladivé nevzhledné hmoty. Nemůže bez ní zkrátka žít, a to i z psychických důvodů. Je pro ně zdrojem vnitřního vzrušení a radosti, podobné jakou mnozí z nás prožívají, když se ponoří do voňavé koupele.
Pašík jako chybějící článek
Výzkumníci jsou navíc přesvědčeni, že právě tento typ chování jim pomohl odhalit vzdálené příbuzné, tedy živočišné druhy, s nimiž měla prasata před mnoha miliony let společné předky. Patří mezi ně nejen třeba hroši, kteří z bahna prakticky nevylezou, ale překvapivě také velryby. „Jsme teprve na začátku, ale už první výsledky našeho bádání naznačují, že jsme v prasatech našli článek, který nám chyběl, abychom mohli konečně zjistit, kdy se ze suchozemských savců stali savci vodní, které známe v současnosti jako velryby,“ tvrdí dr. Marc Bracke z univerzity v holadském Wageningenu. Doufejme tedy, že se nám z našich domácích pašíků nestanou nějakou rychlou evoluční smyčkou nakonec domácí kytovci.Publikováno: 04. 05. 2011
Kategorie: Zajímavosti | Objevy
