K čemu slouží zívání?

Proč vlastně zíváme? Laická veřejnost je přesvědčená, že zívání signalizuje únavu nebo ospalost (nebo také nudu). Odborníci pak uváděli, že jde o projev nedostatku kyslíku a přebytku kysličníku uhličitého v krvi. Soudilo se také, že jde o jakýsi obranný mechanismus, kterým naše tělo reaguje na únavu. Zívá však i devítitýdenní plod v děloze, takže důvodem nemůže být snížení únavy, způsobené nadměrným množstvím oxidu uhličitého v krvi – už proto, že embrya sama nedýchají a dostávají kyslík přes matčin krevní oběh. Podle nové studie slouží zívání jinému účelu. Tímto způsobem si zřejmě regulujeme teplotu mozku. Lépe řečeno, zíváním si mozek chladíme. Při zívnutí se zvyšuje průtok krve obličejem, který tak funguje jako »chladič«. Takže  při rychlém oteplování okolního prostředí zíváme častěji. Naproti tomu při stabilní vyšší teplotě okolí ve srovnání s tělem se nám zívat nevyplácí, protože vdechováním teplého vzduchu bychom mozek ohřívali ještě víc. Ve velké zimě také zíváme méně, protože přílišné chlazení mozku rovněž škodí. Zjistil to tým doktora Andrewa Gallupa z Princetonské univerzity, který zkoumal 160 lidí z arizonského Tucsonu. Podařilo se mu prokázat, že lidé při vyšších teplotách, než je tělesná teplota a naopak v chladu skutečně zívali méně. Zdroj: BioScienceTechnology