Kometa Čurjumov-Gerasimenko páchne jako zkažená vejce a moč

Sonda Rosetta vysadí v listopadu na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko přistávací pouzdro Philae vybavené přístroji pro přímé zkoumání kometárního jádra. Vědci ale už teď díky spektrometru znají složení plynů, kterými je tento vesmírný poutník cítit. „Zápach komety je dost děsivý,“ řekla jedna z členek výzkumného týmu Rosetta Kathrin Altwegg. Těleso páchne po zkažených vejcích, což je „vizitka“ sirovodíku. Hodně je z něj cítit také čpavek – pro lepší představu takhle páchne například koňská moč. Táhne z ní také metanol, který by lidský nos vnímal o něco příjemněji. V atmosféře komety byl zachycen také pach octu, za který je odpovědný oxid siřičitý. A nakonec také kyanovodík, který nacisté používali jako smrtící plyn Cyklon B v koncentračních táborech. O tom, že vesmír i kosmické objekty páchnou, se ví už delší dobu. Například druhý muž na Měsíci Buzz Aldrin řekl, že po návratu do lodi vnímal velmi silně pach měsíčního prachu, který mu ulpěl na skafandru. Zápach mu ze všeho nejvíc připomínal střelný prach. Ruský kosmonaut Maxim Surajev, který několikrát vystoupil do otevřeného prostoru, zmiňoval podobnou zkušenost. Vesmír podle něj páchne podobně, jako když o sebe křešete dvěma křemeny. Podle některých astronautů připomíná pach vesmíru ze všeho nejvíc sušené maso, podle jiných hořící kov, další uváděli, že zřetelně cítili svářečský agregát při práci, ale také ozón nebo síru. Astronaut Don Pettit se to pokusil upřesnit: „Ten zápach se dá popsat obtížně. Nejde to jedním slovem. Asi nejlepší to vystihuje nasládlá vůně kovu. Když jsem na vysoké škole pracoval se svářečkou, cítil jsem podobný nasládlý zápach. Tak nějak podobně je cítit vesmír.“