Kteří „géniové“ si zaslouží Nobelovu anticenu?

Na americké Harvardově univerzitě se letos 29. září opět předávaly Nobelovy anticeny. Každoročně je vyhlašuje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research, tedy Anály nepravděpodobného výzkumu. Takzvané IG Nobelovy ceny se udělují ve všech standardních kategoriích, tedy za fyziku, chemii, lékařství, literaturu, ekonomiku a boj za mír. V minulých letech tak cenu získal například objev, že psí blechy skáčou výš než kočičí nebo že pojmenované krávy mají vyšší dojivost než krávy bezejmenné.  O „horké favority“ nebyla nouze ani letos. Vědci se zcela vážně zabývali například hudebními preferencemi švábů, psychologií koz, infekčními aspekty absolventských ceremoniálů, vlivem čtení textů o hloupých lidech a vibracemi lebky při konzumaci sušenek.  Do všech těchto experimentů se přitom investovaly nemalé prostředky. Pojďme si některé z nich představit.

Einstein by se divil…

Skupina britských a amerických vědců ve svém článku pro magazín Obesity Reviews publikovala možné vysvětlení, proč se v populaci zvyšuje podíl lidí s nadváhou. Soudí, že za vším je ústřední topení. Lidé ve vyspělých zemích si v zimě ve svých domech přitápějí víc než před lety. Fakt, že proto zůstávají déle v příjemně vyhřátém prostředí, vede podle vědců k jejich tloustnutí. [pullquote_right]Andris van der Bilt z Lékařské univerzity v Utrechtu spolu se svými kolegy objasnil, že když člověk jí sušenky nebo jiné chřupavé jídlo, kosti jeho lebky vibrují. Vibrace ustanou, jakmile jídlo dostatečně změkne.[/pullquote_right] David Bischai z Univerzity Johna Hopkinse a jeho kolegové zjišťovali, zda profesorům, kteří se účastní ceremonií na počest absolventů, hrozí zvýšené riziko bakteriální infekce. Předpokládali, že jde o rizikovou skupinu, protože si s každým žákem potřesou rukou. Účastníci v experimentální skupině si podali ruku 5209x, přičemž v 93 % případů se přenesly pouze neškodné bakterie. Výzkum tak zjistil, že jedním potřesením ruky se přenáší pouze 0,019 patogenní bakterie, takže účast profesorů na závěrečných ceremoniích lze považovat za bezpečnou. Rakouský vědec Markus Appel z Univerzity Johannese Keplera zase varuje před čtením o hloupostech nebo hloupých lidech. Jeho experimentu se účastnilo 81 dobrovolníků, kteří četli příběh o fotbalovém fanatikovi, ve kterém byl několikrát zdůrazněn jeho nízký intelekt. Poté měli účastníci pokusu odpovídat na jednoduché otázky ze zeměpisu, fyziky a dějin umění. Vědec zjistil, že čtenáři „hloupého“ příběhu vykazovali mnohem horší výsledky než kontrolní skupina, která četla text o osobě, jejíž duševní schopnosti nebyly nijak charakterizovány. Nejžhavější kandidáti na IG cenu byli publikováni v časopise ACS Nano už v červenci. Skupina vědců z Rice University se zabývala způsoby, jak získat grafen (mělo by jít o nejpevnější materiál na světě - formu uhlíku, která se strukturou podobá grafitu. V roce 2004 jej objevili profesoři Andre Geim a Konstantin Novoselov, kteří za svůj objev získali loni Nobelovu cenu za fyziku).  Vědci z Rice experimentovali s nejrůznějšími materiály: šváby, čokoládou, travami, psími exkrementy, plastem a sušenkami. Kjetil Falkenberg Hansen z Královského technického institutu ve Stockholmu zase analyzoval fyzikální, technologické a obsahové aspekty „scratchingu“.  DJ-ové museli svou techniku předvádět na skladbě z 80. let Change the Beat od Faba 5 Freddyho.

(Ne)bezpečně „vibrující“ sušenky

Andris van der Bilt z Lékařské univerzity v Utrechtu spolu se svými kolegy objasnil, že když člověk jí sušenky nebo jiné chřupavé jídlo, kosti jeho lebky vibrují. Vibrace ustanou, jakmile jídlo dostatečně změkne. [quote]Skupina vědců ze Španělska a z Kanady se rozhodla prozkoumat jev, který je dobře známý všem ekonomům a politologům. Když je ekonomika hodnocena jako dobrá, šance na znovuzvolení současných politiků se zvyšují. Výzkumníci ale použili neobvyklá empirická data – výsledky španělské vánoční loterie, která se v zemi hraje od roku 1812. Tyto losy si kupuje 75 % populace a finanční odměna pro vítěze pak tvoří až 0,3 % HDP země.[/quote] Kuriózním výzkumem se zabývala čtveřice studentů z Cooper Union v New Yorku. Za pomoci elektrošoků zjišťovali hudební preference švábů.  Hmyzu se prý nejvíc líbila Lady Gaga a při jejích písničkách „tančil“, ale rocková kapela Weezer nebo heavymetalové uskupení  Avenged Sevenfold ho nechávaly v klidu. Nízko letící vrtulníky kozám nevadí. To zase zjistili vědci z Nizozemska, kteří umístili pět koz v ohradě, a 50 metrů nad nimi nechávali přelétat vojenské vrtulníky. Kozy na hluk reagovaly pouze tím, že otočily hlavu, známky stresu ani emocionálního vypětí ale nejevily. Podobných „vědeckých“ výzkumů se uskutečnilo samozřejmě mnohem víc. Bohužel laureáti cen v době uzávěrky článku známi nebyli. Zdroj: Segodnya.ua