Mohou sny předpovědět budoucnost?

Zdálo se vám někdy o něčem, co se pak opravdu stalo? Možná ano, možná ne. Sny ale rozhodně nepodceňujte. I z historie jsou známy prorocké (či věštecké) sny, které se opravdu vyplnily, a říkat, že něco takového neexistuje, by bylo scestné. Už řecký básník Homér využíval věštecké sny ve svých eposech Ilias a Odysea o Trojské válce. Také podle severoamerických indiánů patří sny k nejdůležitějším zkušenostem v životě každého z nás. A vždy, když indiánům sen naznačil například nemoc, zahájili okamžitě léčebné obřady. S prorockým snem měl zkušenost i americký prezident Abraham Lincoln (1809 – 1865). Krátce před smrtí se mu zdálo, že vidí bíle zahalený hrob v Bílém domě. Lincoln se ve snu zeptal vojáka, který stál u hrobu čestnou stráž: „Kdo zemřel?“ a ten mu odpověděl: „Prezident. Zabili ho v divadle.“ Deset dní poté byl Lincoln skutečně zastřelen ve Fordově divadle ve Washingtonu.

Příklad vypočítal dávno mrtvý matematik

V Rusku je zase často zmiňován sen, který se zdál básníku Michailu Lermontovovi (1814 – 1841).  Lermontov se ve volném čase rád zabýval matematikou. Jednou se mu dlouho nedařilo vyřešit složitou úlohu, a když pak usnul, spatřil ve snu nějakého muže, který mu poradil, jak má příklad vypočítat. Když se Lermontov ráno vzbudil, okamžitě si zapsal správné řešení a také nakreslil obrázek dotyčného poradce. Po mnoha letech se nakreslený portrét dostal k odborníkům, kteří v něm okamžitě poznali objevitele logaritmů Johna Napiera (1550 – 1617). I když se Napier narodil dvě stě let před Lermontovem, básník jeho jméno, ani práci neznal.

Na palubu Titanicu, který ztroskotal poté, co v noci z 14. na 15. dubna 1912 narazil na ledovec, kvůli svým věšteckým snům nenastoupilo 19 lidí – ve spánku dostali varování, že během plavby dojde k něčemu děsivému.

Podle odborníků se nám sny zdají každou noc. Jediný problém je, zda si je po ránu pamatujeme, či nikoli. V průběhu snu, kdy lidský organismus odpočívá, ale mozek stále pracuje a podporuje tak reálné myšlení spící osoby. Ve snech došlo mnohokrát i k vědeckým objevům. Vždyť i Dmitrij Mendělejev (1834 – 1907) objevil svou tabulku prvků právě díky tomu, že mu ji podvědomí naservírovalo v době, kdy spal. Americký psycholog Robert Van de Castle na základě stovky studií, které zpracoval, vytvořil charakteristiku těchto záhadných úkazů, jež se nám dějí: „Takzvané věštecké či prorocké sny jsou obecně živější a barevnější, takže si je spíše zapamatujeme. I nadále v nás totiž zůstávají detaily z nich. Často se také opakují několik dnů po sobě, nebo se nám můžou zdát několikrát během jedné noci,“ uvedl Van de Castle. To se dá pochopit u snů, které nám pomohou s dokončením něčeho, nad čím dlouho marně přemýšlíme.  Ale proč nás některé sny dokážou i varovat, zatím nikdo nevysvětlil.