Neandrtálci žili i na severní Sibiři!

Až dosud se předpokládalo, že naši nejbližší příbuzní, neandrtálci, žili výhradně v Evropě, na Blízkém východě a v některých oblastech Asie. Jenže tento druh osídlil v pravěku i mnohem vzdálenější místa. Ostatky neandrtálského člověka byly nyní nalezeny na severní Sibiři. Stáří kosterních pozůstatků se odhaduje na 26 000 let. Tím padá i další teorie, podle které měli neandrtálci vymřít už před 35 000 lety. Důvod jejich vyhynutí není přitom znám: většinou se uvádí, že neobstáli v konkurenčním boji s pokročilejším druhem - tedy s lidmi, nebo že se nedokázali přizpůsobit zhoršeným klimatickým podmínkám.

"Je možné, že na vrcholu ledové doby museli žít v relativně teplejších oblastech, kterých však bylo málo. A jejich populace tak byly izolované, což přispělo k jejich zániku,“ soudí někteří antropologové.

Další vědci upozorňují, že v poslední době ledové, zejména v období před 70 000 až 20 000 lety, se klima v Evropě pořádně ochladilo a jak neandertálci, tak lidé dnešního typu měli potíže se sháněním potravy. Lidé ale na rozdíl od neandertálců vymysleli oštěpy a také sítě na lov ryb. Proto se jim lépe dařilo ulovit potravu, a nepříznivé období přežili. Jenže nález ostatků neandrtálského člověka i kostí ulovených mamutů, sobů, vlků a medvědů v místě Byzovaja na severní Sibiři, staví na hlavu i tuto teorii: "Jde o oblast ležící u polárního kruhu," informoval v magazínu Science Ludovic Slimak z Univerzity CNRS v Toulouse. "Až dosud se předpokládalo, že hranice kultury moustérien byla minimálně o 1000 kilometrů jižněji. V době, kdy tu žili neandrtálci, zde v zimě panovaly čtyřicetistupňové mrazy!" Nález podle Slimaka popírá nejen teorii o tom, že neandrtálci nedokázali odolat extrémnímu chladu, ale také tu, že technologicky byli na nižší úrovni než moderní člověk. Zdroj: Le Figaro