Po bohatých tatíncích se dědilo už v neolitu

Už v neolitu, tedy v mladší době kamenné existovala vrstva boháčů, která svým potomkům předávala hmotné statky a "vyšlapávala jim tak cestičku" ke kvalitnějšímu životu. Potvrzují to radioizotopová měření 300 pravěkých koster starých přibližně 7000 let, která zjistila, že pravěcí lidé pocházející "z lepších rodin" se stravovali mnohem lépe než jejich chudí sousedé a měli i lepší materiální vybavení. "Rodinný původ hrál podle všeho důležitou roli už tehdy," soudí archeoložka Penny Bickle z univerzity v Cardiffu. Některé mužské kostry byly pochovány s dokonale opracovanými a leštěnými nástroji z pečlivě vybraných kamenů. Zřejmě šlo o symbol bohatství a "lepšího" původu. Také analýza izotopů stroncia přítomných v zubní sklovině prokázala, že tito jedinci konzumovali stravu z velmi úrodných sprašových půd. Výzkum zubní skloviny svědčí i o tom, že dotyční se o svůj "přepych" nemuseli nijak zasazovat, protože ho dědili po svých rodičích. I jejich ostatky svědčí o vysoké úctě, kterou jim za života prokazovalo okolí. "Je jednoznačné, že přístup k lepší půdě se dědil z generace na generaci," pokračuje Penny Bickle. "Věděli jsme, že stavovské rozdíly začaly existovat v mladší době kamenné, ale teď poprvé můžeme prokázat, že v tom hrálo velkou roli dědictví po předcích." Zdroj: Le Monde