Proč při odchodu do vedlejší místnosti zapomínáme, pro co jsme tam šli?

Znáte to - jdete pro něco do vedlejší místnosti a jakmile překročíte její práh, máte "okno" a za živého boha si nedokážete vzpomenout, pro co jste to vlastně šli. Informace se většinou vybaví, když se vrátíte zpátky. Fenoménem se zabývali psychologové z University of Notre Dame du Luc v South Bendu v USA a zjistili zajímavou věc - mohou za to dveře. Mozek totiž funguje tak, že si s místností spojuje také určitou událost či myšlenku. Pokud pak člověk tuto místnost opouští, myšlenková epizoda končí a mozek má tendenci ji uzavřít a nevěnovat se jí. Konec myšlenkové epizody znamenají v tomto případě dveře - tehdy člověk zapomene, co chtěl ve druhé místnosti vlastně dělat. Vymyslel to totiž v původní místnosti a mozek si to s touto místností spojil. Aby k zapomínání nedocházelo, doporučují američtí psychologové používat metodu "materializovaného připomenutí". Například když půjdete z obývacího pokoje do kuchyně pro něco malého na zub, sevřete ruku do tvaru misky - ta vám váš původní nápad připomene. Nebo když půjdete z jednoho pokoje do druhého pro nůžky, překřižte prsty u ruky, abyste si za dveřmi vzpomněli, pro co jste to původně šli. Zdroj: Segodnya