První výtvarná díla tvořily zřejmě ženy

Jak známo, na jeskynních malbách jsou velmi často zachycena velká zvířata jako bizoni, koně či srstnatí mamuti. Díky tomu se soudilo, že autory prehistorických děl byli muži, kteří jimi velebili své lovecké schopnosti, nebo jim měly sloužit jako magické rituály před lovem. Na mnoha malbách jsou také otisky rukou. A právě ruce, resp. prsty jsou důvodem, proč se archeolog Dean Snow z Pennsylvania State University snaží tento zažitý názor vyvrátit. Výtvarnými díly našich předků se začal zabývat před deseti lety, kdy se mu do rukou dostala práce britského biologa Johna Manninga. Ten zjistil, že mužské a ženské prsty mají rozdílné poměrné délky. Lidé, kteří zanechali své otisky rukou v jeskyních Cueva de las Manos v Santa Cruz v Argentině, jsou tak podle Snowa spíš ženy, nikoli muži. Rovněž v jeskyních Pech Merle ve Francii tvořily zřejmě ženy. „Prolistoval jsem 40 let starou Manningovu knihu, díval se na vyobrazení a říkal jsem si: pokud věděl, o čem mluví, jde s největší pravděpodobností o ženské ruce,“ uvedl Snow. Jeho zjištění by tak svědčilo o tom, že role žen v prehistorické společnosti byla mnohem větší, než se dosud předpokládalo. Nicméně jeskynní malby jsou stále zahalené rouškou tajemství a Snowův názor nepřijímá celá vědecká veřejnost s pochopením. V této souvislosti připomíná tvrzení evolučního biologa R. Dalea Guthrieho z University of Alaska, který je přesvědčen, že autory mnoha paleolitických obrazů byli dospívající chlapci. „Lezli do jeskyní kvůli dobrodružství,“ řekl Guthrie. „Kreslili to, na co mysleli nejvíce: nahé ženy a hrůzu vzbuzující zvířata.“ Nejstaršími výtvarnými díly nalezenými v Evropě jsou jeskynní malby ze severního Španělska (Altamira, El Castillo a Tito Bustillo), které jsou staré minimálně 40 800 let. To znamená, že je vytvořili buď první moderní lidé, kteří se v oblasti měli objevit před 41 500 lety, nebo neandrtálci. Zdroj: DailyMail