Spánková paralýza, aneb noci plné děsu

S nějakou poruchou spánku se setkal nejspíše každý. K těm nejběžnějším patří nespavost, nebo naopak zvýšená spavost, dále pak spánková apnoe, či syndrom neklidných nohou. Někteří lidé ale trpí spánkovou paralýzou, což je stav, kdy je hlava vzhůru, ale tělo se nemůže hýbat. Obvykle vzniká při usínání nebo naopak při probouzení, zkrátka během střídání bdělého a spánkového stavu. Osoba nemůže hýbat žádnou částí těla a při tom si je vědoma okolního prostředí. Fyziologicky je spánková paralýza spojena s paralýzou, ke které dochází během fází spánku, v nichž máme živé sny (fáze REM). Během nich mozek funguje, ale tělo by mělo "spát" a nehýbat se. Spánková paralýza vlastně slouží k tomu, aby se naše pohyby ve snu nepřenášely na fyzické tělo, abychom si během spánku neublížili. Potud je vše v pořádku. Ovšem u lidí, kteří trpí spánkovou paralýzou, se vědomí probudí, ale tělo zůstává komplexně paralyzované. V tento okamžik už například nemůžete hýbat končetinami, a pokud tak činíte, je to jen iluze. Můžete vlastně jen dýchat.

Paralýza se po probuzení může opakovat

Spánkovou paralýzu provázejí obvykle sluchové halucinace - osoba může slyšet jakési hučení či pískání. To jsou zvuky tělesných funkcí (tep, krevní oběh), které postižený v tomto stavu vnímá velmi zřetelně, v další fázi může "slyšet" i hlasy nebo křik. Někteří mají i zrakové halucinace, vídají osoby, duchy, mají pocit, že s nimi komunikují, nebo že se vzbudili a sami se pohybují po místnosti, která je do všech detailů reálná jako ta, ve které právě leží. Stav, kdy je tělo takto zcela ochromeno, může trvat pár vteřin, ale i několik hodin. Co může být jeho příčinou? Soudí se, že to může být nepravidelný spánek, spaní v průběhu dne, nebo vyšší stresová zátěž. Ke spánkové paralýze dochází nejčastěji při usínání na zádech, kdy má člověk pocit, že nemůže delší dobu usnout. Paralýza se po probuzení může opakovat - často ale pomůže, když se postižený po probuzení otočí na bok, nebo si lehne jinak. Jde každopádně o velmi nepříjemný prožitek. Těžší stavy je vhodné konzultovat s odborníkem. Většina postižených si ale po několika děsivých nočních epizodách uvědomí, o co jde, a přestane se bát.