Země není jediným tělesem, na kterém je život

Jsme ve vesmíru sami? Většina lidí si to nemyslí. Hledáním mimozemského života se zabývají dokonce i laureáti Nobelovy ceny, ale zatím prohledali jen nepatrnou část naší Mléčné dráhy a kladnou zprávu pro nás dosud neměli. Možná se ale blýská na lepší časy… Nedávno zveřejnili astronomové senzační zprávu, ve které tvrdí, že život je možná mnohem blíž, než bychom čekali - na Jupiterově měsíci Europa. Na konci 80. let minulého století vyslaly USA k Jupiteru sondu Galilei. Během šesti let sonda překonala 800 miliónů kilometrů a dostala se na oběžnou Europy. Snímkovala její povrch z výšky 200 km, přičemž technika umístěná na palubě umožnila zachytit objekty o velikosti hrachu. "Kosmický vyslanec" poslal na Zemi překvapivé snímky. Na rozdíl od všech ostatních známých měsíců není povrch Europy pokryt krátery. Je naopak rovný a pokrytý silnou vrstvou ledu. Ta na některých místech dosahuje i několikakilometrové tloušťky. Jsou zde patrné i kontinenty, jejichž obrysy téměř kopírují naši Arktidu a Antarktidu. Právě "Antarktida" na Europě překvapila vědce nejvíc. Stejně jako tu pozemskou ji pokrývají pevninské ledovce a velkou část pobřeží lemují tzv. šelfové ledovce. To podle nich může znamenat jediné: led tu praská a taje, což je možné jedině proto, že se pod ním ukrývá teplý oceán. A pokud je na Europě voda, může tu být i život. Tuto teorii podporují i další fakta. Teplota a tlak odpovídají parametrům zjištěným v pozemských oceánech. Silný ledový příkrov tu má stejný význam jako ozónová vrstva nad Zemí - zadržuje nebezpečné ultrafialové záření. Všechny tyto faktory svědčí podle astronomů ve prospěch života na Europě.

Jak se dostat pod led

Teď tedy před astronomy stojí důležitý úkol - průzkum oceánu, což bude z technologického hlediska pořádný oříšek. Vrtná souprava, která by sondě umožnila dostat se pod silný led, zatím není k dispozici. Jedinou momentálně dostupnou alternativou je vyslat na Europu zařízení, které by dokázalo led roztavit. Speciálnímu robotovi, který by se pak mohl postupně spouštět pod led do vod oceánu, by práce trvala asi dva roky. Vědci si techniku prozatím ověřují v antarktickém jezeře Vostok. Toto jezero pod ruskou polární základnou obsahuje tekutou vodu v hloubce 3 km pod ledovcem. Jezero má rozlohu přibližně 14 000 km2 a je v něm 2800 km3 sladké vody. Glaciologové zažili před časem velké překvapení, když v odebraných vzorcích nalezli nejrůznější mikroorganismy - nikoli ovšem zmrzlé, nýbrž živé! To potvrzuje domněnky astronomů, že i na Europě může pod silným ledem existovat život. Výzkum oceánu na Europě by měl začít někdy kolem roku 2020.