Život se zrodil už před 10 miliardami let

Genetik Alexej Šarov z Národního institutu stárnutí v Baltimore a biolog Richard Gordon z floridské Mořské laboratoře tvrdí, že živé organismy se objevily mnohem dřív než Země. Vycházejí přitom z Mooreova zákona („počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí“) , jehož platnost se dá aplikovat univerzálně. S pomocí Mooreova zákona je možné zcela reálně předpovídat budoucnost tím, že se analyzuje minulost i současný stav nějakého složitého a rozvíjejícího se systému. Američtí experti se rozhodli vyřešit opačný problém – pokusili se popsat minulost a vyvinuli k tomu speciální algoritmy. [pullquote_right]Země proto nemůže být kolébkou života, protože je stará teprve 4,5 miliardy let. Život se tak musel zrodit někde jinde ve vesmíru.[/pullquote_right] Než tyto algoritmy aplikovali na biologii, rozhodli se otestovat je na polovodičích, díky kterým získal Mooreův zákon právo na existenci. Vypočítali, že první čip se tak měl objevit v roce 1960, což se skutečně stalo. Po tomto testu nahradili vědci ve svých výpočtech elektronické součástky nukleotidy, což jsou stavební kameny nukleových kyselin a kofaktorů, které v buňce přenášejí energii a účastní se procesů biologických i buněčné komunikace. A vyšlo jim, že život vznikl před 10 miliardami let. Země proto nemůže být kolébkou života, protože je stará teprve 4,5 miliardy let. Život se tak musel zrodit někde jinde ve vesmíru. Zjištění amerických vědců vítají zejména zastánci tzv. panspermie, tedy hypotézy, že život se na Zemi dostal z kosmu. Je možné, že to bylo v podobě bakterií nebo ve formě řetězců DNA, které k nám přinesly komety či meteority. Nebo dokonce mimozemšťané. Zpráva zaujala i všechny ty, kteří jsou přesvědčeni, že někde ve vesmíru musí být rozumný život. A vzhledem k tomu, že vznikl už před 10 miliardami let, musí být mnozí naši vesmírní příbuzní ve vývoji mnohem dál než my.