Bájný Říp: hora prvních Slovanů nebo sídliště mimozemšťanů?

První zmínku o praotci Čechovi nalezneme v Kosmově kronice, kterou děkan pražské kapituly a také náš první kronikář tvořil ve 20. letech 12. století. Pro svůj příběh neměl Kosmas zřejmě moc podkladů a nebyl si jistý ani tím, že Čech vyšplhal na Říp a pak se pod ním usadil. Celý příběh lokalizuje pouze formulací: „...někde kolem hory Říp“. Ale fantazii se meze nekladou a jeho následovníci už nechali své spisovatelské buňky pracovat naplno. Nejzdatnější byl nejspíš Václav Hájek z Libočan, pověstný kronikářský baron Prášil. Jeho barvitou verzí příběhu o příchodu našich předků k nám se nechal inspirovat v 19. století i Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.

A zase ti Keltové

[pullquote_right]Bylo by s podivem, kdyby se takového místa neujali rovněž záhadologové. Pro ty „řipský“ magnetismus představuje tzv. dračí sílu a uvádějí, že v nitru hory žije drak. [/pullquote_right] V okolí Řípu nebyly bohužel nalezeny žádné zásadnější archeologické důkazy, které by aspoň jádro oblíbené pověsti potvrdily. A slavná rotunda na vrcholku hory vznikla až v roce 1126. Zasloužil se o to kníže Soběslav I. Důvodem ovšem nebyla vzpomínka na mytického předka, ale jednalo se o vyjádření vděku za důležité vítězství nad římským králem Lotharem III. v bitvě u Chlumce na úpatí Krušných hor. Možná tu stávala nějaká církevní stavba už předtím, ale o té nevíme nic. Je také velmi pravděpodobné, že tu měli svou svatyni Keltové, kteří místa jako Říp milovali. V rovinatém okolí je nepřehlednutelný a z jeho vrcholu se otevírá pozoruhodný pohled na celou Českou kotlinu a hraniční hory na severu.

Hora, které je lepší se vyhnout

I samotné jméno naší asi nejznámější hory pochází nejspíš ze staré keltštiny. V ní existovaly slova „rip“ nebo „ripa“, které znamenají „vyvýšeninu“ či „kopec“. Používala je i stará germánština (někdy také ve verzi „rif“) a v ní se tak označovala „skála“ nebo „kopec“. Slovanské obyvatelstvo tak nejspíš plynule přejalo běžný název pro horu, kterou nemohli při svém příchodu přehlédnout. Existují pochopitelně i lingvistické teorie snažící se najít slovanský původ názvu, ale některé jsou značně krkolomné. Ta méně násilná uvádí staroslovanské slovo „zřip“, které mělo podobný význam jako germánské a keltské ekvivalenty. Řípu se prý ale také říkalo „Zrzjap“ a „Zrzjt“, prý od slovesa „zírati“. Kelty musel Říp lákat i pro svou magickou moc. Hora měřící přes 455 m n. m. je z čediče s vysokým obsahem železa. Takže používat na ní kompas je úplně zbytečné, protože jeho střelka si bude stejně dělat, co chce. O silách, které z Řípu vyzařují, dobře vědí i piloti, a radějí se prý přeletu nad ním zdaleka vyhýbají.

Drak v podobě zelené koule

Bylo by s podivem, kdyby se takového místa neujali rovněž záhadologové. Pro ty „řipský“ magnetismus představuje tzv. dračí sílu a uvádějí, že v nitru hory žije drak. A nejen on. Také prý podivuhodné šestiprsté bytosti zelené barvy, které jsou nejspíš mimozemského původu. On ostatně i ten drak má prý podobu svítící zelenkavé koule, a když budete mít štěstí, uvidíte ho přilétat do jeho doupěte, ponejvíce směrem od nepříliš vzdáleného Mělníka.