Bermudský trojúhelník – pravda a mýty

Seriózní vědci i záhadologové se už řadu let zabývají neobvyklými úkazy, ke kterým údajně dochází v oblasti Bermudského trojúhelníku. Říká se, že v tomto místě mizí beze stopy lodě i letadla a že zde dochází k řadě neobvyklých jevů: náhlé ztrátě viditelnosti, poruchám kompasu, časovému posunu nebo pozorování tajemných světel na obloze i pod mořskou hladinou. Někteří příznivci záhad mluví o tom, že zde dochází k setkáním třetího druhu, jiní tvrdí, že se zde skrývá vstup do jiné dimenze. Teorií o tom, co se v Bermudském trojúhelníku děje, vznikla zkrátka celá řada.  Naproti tomu skeptici jsou přesvědčeni o tom, že se v oblasti nic zvláštního neděje a všechny události se dají vysvětlit. Jejich názor potvrzují i pojišťovny, které v oblasti žádné mimořádné případy neregistrují.

Ďábelské moře, Předpeklí zatracenců, Hřbitov Atlantidy, Moře voodoo, Bermudský trojúhelník… Nejde o oficiální geografické názvy - tak se jen říká oblasti ve středním Atlantiku mezi Floridou, Portorikem a Bermudským souostrovím. Proč ale právě toto místo přitahuje tolik pozornosti?

Podle záhadologů nemá žádné jiné místo na světě na svém kontě tolik zmizelých lodí, letadel a lidí. Nejšílenější teorie mluví o zbytcích technologie ztracené Atlantidy, zmiňovány bývají zvláštní infrazvukové vibrace způsobující šílenství, na přetřes přišly už i tajné podmořské civilizace, časoprostorové a černé díry či mimozemšťani, kteří tam získávají „vzorky lidského genu“. Zmizení navíc provázejí podivné okolnosti. Posádky nikdy nehlásí potíže, nevolají rádiem o pomoc. Ze ztracených lodí a letadel se nenajdou žádné trosky nebo beze stopy zmizí celá posádka. Na dně moře jsou rozmístěny silné magnetické horniny, zvláštní minerály, podvodní lasery, zářiče s paprsky smrti, v podmořských jeskyních žijí potomci Atlanťanů…

Co bývá příčinou „záhadných“ mizení?

Podle statistik tady v letech 1945 až 1971 zmizelo 22 letadel a v letech 1840 až 1973 se tu potopilo 38 plavidel. Oblast dnes křižuje velké množství leteckých i lodních tras, takže z tohoto hlediska není těch havárií tolik, jak se nás snaží milovníci senzací přesvědčit. Většina událostí se navíc v jejich zprávách a článcích vykládá mnohem napínavěji než ve skutečnosti. Serióznější pohled dokazuje, že hlavní příčinou zmizení letadel a lodí v této části světa je charakter okolního prostředí a lidská chyba. Daná oblast je mimochodem jednou z nejlépe prozkoumaných částí světového oceánu. S rozlohou okolo 1 milionu km2 je doslova protkaná lodními linkami. Není tedy divu, že občas k nějaké nehodě dojde. Patnáct metrů vysoké vlny na mořské hladině a vítr přes 120 km/h se staly v roce 1973 osudnými pro loď North Variant. Dvě stě metrů dlouhé plavidlo o výtlaku 13 000 tun se potopilo v bouři. Přežil jediný námořník, nalezený po třech dnech na prámu, který vypověděl, že vichr serval část ochrany paluby, vlny se přelily přes loď a zatopily ji. V bouři se potopily i záchranné čluny. Posádka tonoucí lodě navíc udala špatně svou polohu. Nebýt nalezeného trosečníka, měli jsme tu další „záhadné zmizení". “

Proč na opuštěných plavidlech zůstává náklad

Oblastí protéká rychlostí až 4 metry za sekundu Golfský proud. Ten může mít vliv na ztíženou ovladatelnost lodí, protože může znenadání změnit směr. Má také vliv na počasí - v těchto místech jsou nečekané mlhy a atmosférické poruchy naprosto běžným jevem. Zamysleme se ale nad tím, zda v Bermudském trojúhelníku skutečně dochází k záhadným jevům. K největšímu počtu ztroskotání došlo v letech 1950 až 1970. Nezapomínejme ale, že tehdy zuřila studená válka a do „krámu“ se hodila každá propaganda. Mnohé země procházely bouřlivým průmyslovým rozvojem a potřebovaly čím dál větší množství surovin. Lodní doprava byla tou nejlevnější možností, jak je transportovat. A oblast Bermudského trojúhelníku byla proto mimořádně vytížená. Zajímavá je také situace s malými jachtami a rybářskými loděmi, které byly mnohdy nalezeny ve vodách oceánu, prakticky netknuté - pouze na palubě nebyl jediný člen posádky. V těchto případech se lovcům senzací vždy hodilo vysvětlení, že tady došlo k něčemu mimořádnému, například že se o zmizení lidí postarali mimozemšťané. Milovníci záhad si nechtěli připustit, že lodě mohla zastihnout bouřka a všechny členy posádky vzalo na palubu jiné pozemské plavidlo nebo je včas evakuoval vrtulník. Záhadologové ale rádi oponují, že na palubě zůstal veškerý náklad i osobní věci „zmizelých“ členů posádky. Ruku na srdce – když jde o holý život, nikdo se nezajímá o to, co bude s nákladem nebo s jeho osobními věcmi.

Letadla nejspíš ohrožuje metan

Co ale říct o záhadném mizení letadel? Tady je to o něco složitější, protože letadla nepadají do vod Atlantského oceánu celá, ale rozpadnou se na kusy, které se pak nacházejí jen stěží. Nebývá ani možné zjistit, co se vlastně stalo, protože „černé skříňky“ zůstanou potopené ve velké hloubce. Proto se příčiny katastrof stanoví jen obtížně. A může jich být celá řada. Asi nejznámějším zmizením je ztráta pěti lehkých bombardérů typu Avenger, ke které došlo údajně v zimě roku 1945. Dlouho se nedařilo zjistit, co se s letouny stalo. Až o mnoho let později se ukázala zajímavá skutečnost. V několika místech na dně oceánu byla objevena malá ložiska metanu, který ve formě bublin uniká na povrch hladiny. Nabídla se spekulace: může přítomnost metanu souviset s haváriemi letadel? Pokusy prokázaly, že pokud Avengery vletěly do nějakého většího mraku metanu (ten totiž může vystoupat až do výše 2000 m), mohlo dojít k poruše přístrojové techniky. Při další simulaci letečtí odborníci zjišťovali, jak přítomnost metanu ovlivní funkci spalovacího motoru. Ukázalo se, že fatálně – motor se zastaví.

Podle statistik tady v letech 1945 až 1971 zmizelo 22 letadel a v letech 1840 až 1973 se tu potopilo 38 plavidel.

Velkou roli při tvorbě bermudského mýtu sehrály i neověřené informace, a později pak i lovci senzací a záhadologové. Například k havárii pěti Avengerů nedošlo během jediného letu. Podle leteckých záznamů tyto stroje havarovaly sice ve stejné oblasti, ale v období tří let, od r. 1945 do r. 1948. Každopádně legenda byla na světě, protože nádech senzace přiživovali i někteří seriózní aktéři. “Zmizely tak záhadně, jako by uletěly na Mars," komentoval například člen vyšetřovací komise vojenských námořních sil Spojených států ztrátu letky Avengerů. Ostatně jako první popsal „záhadné jevy" v oblasti bermudského trojúhelníku už Kryštof Kolumbus (1492). V oblasti Sargasového moře spatřili jeho námořníci nejprve ohnivý pás, který přelétl přes nebe a skončil v moři, později zaznamenali odchylku v chování kompasu (magnetickou deklinaci).