Bible nelže!

Před Mojžíšem se opravdu mohlo rozestoupit Rudé moře:

Odborníci z Národního centra pro výzkum atmosféry z amerického Boulderu za pomoci počítačové simulace zjistili, že si bible nevymýšlí. Jen nejde o Rudé moře, nýbrž o deltu Nilu. Tam k podobnému jevu díky silnému větru opravdu dochází. Navíc se dnes soudí, že zástup vedený Mojžíšem prchal spíše severovýchodní částí Nilské delty, které místní říkali Moře rákosu. Až později se jí kvůli špatným překladům začalo říkat Rudé moře. V souladu s fyzikálními zákony je zde vítr skutečně schopen zatlačit vody a po jeho utišení se pak voda rychle vrací zpět. Jev byl pozorován a popsán i v 19. století, kdy vítr takto odnesl vodu z míst, kde její hloubka dosahovala 1,5 m a obnažil tak na nějakou dobu suché dno.

Hořící keř

Archeologové se domnívají, že hořící keř, který Mojžíš spatřil na hoře Sinaj, má své racionální vysvětlení. "Jde o vulkanicky aktivní oblast," citoval týdeník National Enquirer profesora Colina Humphreyse z Univerzity v Cambridge. "Horké plyny vystupují na povrch, a pokud keř vyrůstá zrovna nad vulkanickou trhlinou, která se znenadání otevře, může se od horkého plynu vznítit. Viděl jsem to na vlastní oči na Sicílii pod sopkou Etna."

Potopa světa

Vědci se domnívají, že 5600 let před Kristem došlo na Zemi ke globálním klimatickým změnám, jejichž důsledkem bylo rozsáhlé tání ledovců. Tehdy významně stoupla i hladina Středozemního moře, jehož vody se přelily přes Bosporskou úžinu až do Černého moře. Už v roce 1997 zjistili geologové z Kolumbijské univerzity, že globální povodeň trvala minimálně 300 dnů. Podle bible potopa začala deštěm trvajícím 40 dní a trvalo dalších 335 dní, než vody opadly a osazenstvo Noemovy archy mohlo vystoupit na pevninu.

Zničení Sodomy a Gomory

...k ránu pak dštil Hospodin na Sodomu a Gomoru oheň a síru, až obě města zcela vyhladil... Před dvěma roky byla objevena starobylá hliněná tabulka, která zmiňovala pád asteroidu do této oblasti. Vědci destičku podrobně prozkoumali a zjistili, že se jedná o kopii pozorování sumerských astronomů, vytvořenou v roce 700 před Kristem.  Za pomoci počítačového programu pak nasimulovali tisíce let starou hvězdnou oblohu a vyšlo jim, že asteroid na tato místa dopadl 29. června roku 3123 př. Kr. v časných ranních hodinách. Datum údajně odpovídá záznamům o biblickém zničení obou pyšných měst.