Byl Apollonius z Tyany pravý Ježíš Kristus?

Žil ve stejné době jako hlavní hrdina Nového zákona, podobně uvažoval, odmítal pohanská náboženství a měl kolem sebe učedníky. Podle některých názorů byl nejen Ježíšovým současníkem, ale dokonce tím, kdo tvůrce novozákonních příběhů inspiroval a podle něj Ježíšovu postavu vytvořili. To alespoň tvrdí ti badatelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Ježíš ve skutečnosti nikdy neexistoval. Apollonius se narodil v městečku Tyana, které leží v dnešní turecké Kapadocii. Stalo se tak někdy těsně před zlomem letopočtu, přesné datum už asi nikdo nezjistí. Pocházel z bohaté řecké rodiny, ale to mu nebránilo v tom, aby se dal cestou asketické víry v jednoho Boha. Odmítal pohanské rituály, hlavně obětování živých zvířat nebo dokonce lidí. Na rozdíl od Ježíše ale tvrdil, že nemá smysl se k Bohu modlit a vzývat ho, protože on s námi stejně mluvit nebude. Důležitější je soustředit svou mysl a jejím prostřednictvím se spojit s vyššími sférami. Nechal si narůst dlouhé vlasy a vousy, odmítal fyzickou lásku, alkohol a maso, spal na holé zemi a oblékal se jen do lněných halen. [pullquote_right]Na rozdíl od Ježíše ale tvrdil, že nemá smysl se k Bohu modlit a vzývat ho, protože on s námi stejně mluvit nebude. Důležitější je soustředit svou mysl a jejím prostřednictvím se spojit s vyššími sférami. [/pullquote_right] Tento Ježíšův „dvojník“ za svůj dlouhý život nacestoval, tedy spíše nachodil stovky, možná tisíce kilometrů nejen po rodném Turecku, ale také po Palestině, Egyptě a Sýrii. Podle některých svědectví se dostal dokonce do Indie, kde studoval buddhistické náboženství. Při svých cestách se možná setkal s Ježíšem, pokud tedy ovšem opravdu žil. Svými současníky byl považován za muže, který je schopen konat zázraky. Nejednalo se jen o vyléčení na smrt nemocných. Uměl věštit budoucnost, předpověděl prý naprosto přesně smrt císaře Domiciana. Ve chvílích duševního „vytržení“ se mu kolem hlavy vznášela svatozář. Jeho názory rozčilovaly římské úředníky a Apollonius se dostal až k již zmiňovanému císaři Domicianovi, který jej chtěl potrestat. Po několikahodinové rozmluvě ale prohlásil, že se jedná o skutečně svatého muže a nechal ho v klidu a míru odejít. A to i přesto, že filozof mu nejspíš nezatajil ani ono osudné proroctví o jeho úmrtí. Apolloniovo učení bylo rozhodně jedním z těch, které inspirovaly vznik křesťanství. A sám filozof a učenec se nejspíš stal předobrazem novozákonního vizionáře, který žije v chudobě, chodí krajem společně se svými učedníky a promlouvá k lidem, aby přijali „pravou“ víru a zavrhli pohanské bludy. Na rozdíl od Ježíše se ale dožil vysokého věku, možná dokonce okolo stovky, a na rozdíl od proroka, jehož učení je dnes jedním z hlavních světových náboženství, byl tolerantním myslitelem, kterému byla jakákoliv demagogie cizí.