Český unikát: viklan u Žihle, který přivolává déšť

V Čechách nemáme ani Stonehenge, ani kamenné řady v Carnacu. To ale neznamená, že je naše země ošizena o staré megalitické památky. Jen se o nich moc nemluví, snad aby si oficiální věda nezadala s oněmi podivuhodnými věcmi mezi nebem a zemí. Možná je také příčinou až příliš důsledná činnost křesťanských kněží, kteří od raného středověku likvidovali vše, co jim připomínalo pohany. A také možná ne zrovna pěkná vlastnost našeho národa rychle zapomínat a přizpůsobovat se novým pořádkům. Naštěstí se už ale v posledních letech o podobných památkách začíná mluvit, takže například kamenné řady u Kounova nebo menhir u Klobuk na Slánsku jsou dobře známy. Ale stále je co objevovat a prozkoumávat. [pullquote_right]Můžeme jen tušit, že kameny byly zosobněním tajemných božstev, mohly sloužit také jako oltáře.[/pullquote_right]

Odkud se vzaly?

Kraj kolem Žihle a Rabštejna nad Střelou je nejen půvabný. Ale také tajemný, a tak trochu zapomenutý. Právě tady, asi dva kilometry od žihelského nádraží, se vchází do zdejšího kamenného světa. Hned první dva žulové kamenné útvary zvané „Dědek“ a „Bába“ jsou poměrně impozantní. Zvláště „Dědek“ je nepřehlédnutelný – měří asi šest metrů na výšku a kolem dvanácti metrů na šířku. Zdejší les ale skrývá i další podobné kamenné svědky dávných geologických dějů. Balvany nejspíše vznikly v tropickém podnebí druhohor a třetihor rozpadem žuly, kterou sem pak v pozdějším obdobím „přenesl“ ledovec. Takže na první pohled není na žihelských kamenech nic tajemného. S teorií jejich přirozeného původu ostatně souhlasí i psychotronici a další lidé zabývající se paranormálními jevy.

Oltáře i brány do jiných světů

Ale právě podle nich se těchto přírodních kamenných svatyň velmi ochotně chopili naši dávní předkové v pravěku, pravděpodobně ještě dávno před příchodem Keltů. Na řadě z těchto žulových balvanů jsou dodnes patrné podivné rýhy, které údajně nejsou přírodního původu. Zdá se, že tady, uprostřed kraje s nejčistším vzduchem v Čechách, byl kdysi velký kultovní okrsek, kam nejspíš přicházeli poutníci i z dalekých sídlišť. Jak vypadalo jejich náboženství a jejich bohové, nevíme. Můžeme jen tušit, že kameny byly zosobněním tajemných božstev, mohly sloužit také jako oltáře. Navíc v jejich okolí lze naměřit řadu energetických anomálií, takže tato místa mohla být považovat za přechodová místa z našeho světa do onoho světa „za oponou“. Zdejší energetické pole si ale můžeme vyzkoušet sami. Mezi žihelskými kameny je také viklan, který když se rozhýbe, přivolá déšť. Fungovalo to nejen před tisíciletími, ale podle všeho i dnes. Inu pradávné bohy nejspíš nejde vyhnat natrvalo… FOTO: Fototuristika.cz