Co všechno věděl Nostradamus?

Byl génius, nebo podvodník? Můžeme jeho proroctví brát vážně, nebo si z nich rovnou dělat legraci? Už po staletí se o osobnosti slavného proroka Nostradama vedou spory. On sám by byl asi překvapen, jak na něj někteří lidé pohlížejí. Nostradamova proroctví uchvacovala už jeho současníky v 16. století. Předpovědi ale zasahují i do současnosti - dokázal prý předpovědět 2. světovou válku nebo zničení newyorských „Dvojčat“. Potíž je ovšem v tom, že ne všechna proroctví, která jsou v současnosti k dispozici, jsou pravá a navíc vesměs jsou psána velice nejasně a nejednoznačně, takže si pak jednotliví vykladači mohou přizpůsobit věštby podle toho, co chtějí sdělit oni sami. A to byl nejspíš i případ výše zmiňovaných příkladů.

Bojovník proti moru

Samotný Michel de Nostredame, neboli Nostradamus, ale rozhodně podvodníkem nebyl. Řadil se mezi vědce, kteří předběhli svou dobu a osud k němu byl často velmi krutý. Narodil se v roce 1503 ve francouzské židovské rodině, která přestoupila na křesťanskou víru. Od patnácti let se věnoval astrologickým a posléze lékařským studiím. Po celý svůj život se zabýval vývojem různých léků z bylinek, nechyběl mezi nimi ani účinný preparát proti moru. Nostradamus totiž nevěřil, že morové epidemie, které byly prokletím středověké Evropy, jsou Božím trestem, a proto se jim nemáme bránit. Sám na svou vlastní kůži poznal hrůzu, kterou mor způsoboval: po dvou letech manželství kvůli němu přišel o milovanou ženu a dvě malé děti. Jenže doba jeho objevu nepřála, a tak lék upadl v zapomnění. [quote]Pro další generace však zůstal Nostradamus nejznámější jako prorok. Jeho věštby psané ve čtyřverších se neustále někdo pokoušel a pokouší vykládat a aplikovat je na události, které se mají stát v nejbližší budoucnosti. [/quote] Ale samotný vědec měl před sebou budoucnost plnou slávy a úspěchu. Od mládí byl nadán věšteckým talentem. Většinou vylezl na střechu svého domu, před sebe položil vědro s vodou a s pohledem upřeným na hvězdy odrážející se ve vodní hladině se uváděl do tranzu, během něhož viděl různé výjevy. Ty si zapisoval a pomocí astronomických tabulek je konkretizoval. Velmi se bál, aby jeho věštby nebyly zneužity, proto si výsledky zapisoval v jinotajích. V těch se stěží vyznali Nostradamovi současníci, natožpak další generace vykladačů.

Milovaný i zavrhovaný

V jednom ze svých vidění dokázal předpovědět naprosto přesně smrt tehdejšího francouzského krále Jindřicha II. Ten byl velkým milovníkem turnajových klání a tato láska ho stála život. V roce 1559 při jednou ze soubojů mu tříska z roztříštěného soupeřova kopí pronikla okem do mozku a král pak dlouho umíral ve strašných bolestech. Králova manželka Kateřina Medicejská Nostradama pro jeho katastrofickou věštbu nezvrhla, naopak. Našla v něm zalíbení, a zlé jazyky tvrdí, že nejenom kvůli jeho odborným kvalitám, a povolala ho natrvalo ke královskému dvoru. V roce 1564 byl jmenovám dvorním lékařem a rádcem krále Karla IX. Bohužel o dva roky později umírá v Salon de Provence jako jeden z nejuznávanějších mužů francouzského království. Rázem byly zapomenuty výhrady, které k němu jeho odpůrci měli. Kromě jeho židovského původu mu měli nejvíce za zlé, že vedle lékařské práce se věnoval i farmacii, což bylo v 16. století považováno za velký prohřešek proti lékařské etiketě. Doba zkrátka nebyla zralá na to, co Nostradamus dobře věděl: lékař nemůže být dobrým lékařem, pokud nepozná podstatu choroby, stejně jako je pro něj nezbytné vyznat se v lécích a v účinných látkách.

Jak Goebbels ostrouhal...

Pro další generace však zůstal Nostradamus nejznámější jako prorok. Jeho věštby psané ve čtyřverších se neustále někdo pokoušel a pokouší vykládat a aplikovat je na události, které se mají stát v nejbližší budoucnosti. Najdou se ovšem i takoví, kteří je používají zpětně, tj. ve chvíli, kdy se něco stane, hledají v Nostradamově díle to „správné“ proroctví. Nejednoznačnost původních veršů, směsice francouzštiny, provensálštiny, řečtiny a latiny, navíc psaná středověkým pravopisem, a rovněž existence stovek falzifikátů je příčinou, proč se takové věštby občas pěkně „seknou“. Například říšský ministr propagandy Joseph Goebbels tvrdil, že některá Nostradamova čtyřverší jasně hovoří o porážce spojeneckých vojsk za 2. světové války. Jak to dopadlo, víme sami, věštba nevěštba... Ale na sklonku 20. století se výkladů věšteb ujal také jistý Jean-Charles de Fontbrune a ten naopak velmi správně předpověděl zvolení Francoise Mitteranda francouzským prezidentem nebo atentát na papeže Jana Pavla II.