Nemilosrdná válka v kyberprostoru pod taktovkou FBI

Jsou obdivovanými hrdiny počítačového světa. Hackeři bez bázně a hanby nabourávající se do nejsložitějších sítí nejbezpečněji střežených organizací světa. Přitom někteří z nich jsou docela obyčejnější udavači. Třebaže ve službách FBI. Před časem někoho chytrého z policejních složek zabývajících se zločiny v kyberprostoru napadla jednoduchá myšlenka: Zkusme přetáhnout hackery nebo ještě správněji crackery na svou stranu. A znovu se ukázalo, že nejjednodušší nápady jsou ty nejlepší.

Muž, který pokořil WikiLeaks

Policisté si vytipovali nejschopnější z crackerů a oslovili je. Nabídka byla buď, anebo. Buď se časem dostanete do vězení za svoje přečiny, nebo si je klidně páchejte dál, ale především v našich službách. Většina oslovených hříšníků nakonec souhlasila se spoluprací. V současnosti se odhaduje, že dobrá čtvrtina všech hackerů a crackerů je ve službách FBI. Říká se jim, že jsou ušima a očima federálního bezpečnostního úřadu. Infiltrovali se do všech složek počítačového světa, zvláště aktivní jsou na stránkách a fórech, kde se ilegálně obchoduje s ukradenými identitami a čísly kreditních karet. Ale bohužel nejen tam.

Jsou tu s námi pořád. V každé chatovací místnosti nám sedí za zády a neustále nás sledují. Nevíme, kdo je a kdo není informátor, a to zvyšuje naši zranitelnost.

Někteří z těchto kybernetických „udavačů“ jsou už docela slavnými osobnostmi. Zářným příkladem je 23letý Adrian Lamo, který byl „nasazen“ na Bradleyho Manninga, který byl obžalován za neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi a jejich zveřejňování na stránce WikiLeaks. Manning doplatil na důvěru, kterou k Adrianovi měl. Dokonce se s ním častokrát radil ve velmi ožehavých otázkách. Adrian průběžně o své komunikaci s Bradleym informoval své „nadřízené“ z policejních složek a přispěl tak nemalou měrou k jeho pádu.

Za zradu se musí platit

FBI není rozhodně ráda, že se na veřejnost dostávají informace o její spolupráci s hackery a crackery. Rozčileně na tyto zprávy reaguje hlavně odborná veřejnost. Počítačoví specialisté se necítí ve svých aktivitách bezpeční, mají pocit, že jim někdo z „kolegů“ neustále dýchá na záda a o jejich činnosti podává hlášení někam dál. A nemusí se nutně jednat jen o aktivity, které lze označit za zločinecké. Kontrolovat lze takhle ze „závětří“ i organizace, které prostě jen z nějakého důvodu svými názory a činnostmi nevyhovují vládě a dalším oficiálním místům. Nám normálním uživatelům počítačů možná ani nedochází, o co všechno v této záležitosti jde. Určitě se tato situace netýká jenom USA, i když tam jsou asi s počítačovou donašečskou sítí nejdále. Dokonce se tam už rozhořela jakási válka po síti. Skupina, která si říká Lulz Security napadla organizaci InfraGard, která oficiálně pracuje pro FBI. Lulz Security jsou mistři svého oboru, mimo jiné jsou napojeni na skupinu Anonymous, která má za sebou odvážné a úspěšné ataky velkých finančních společností včetně takových jako Visa a MasterCard. Útoky se odehrály v minulých měsících jako odplata za to, že právě tyto firmy zablokovaly dary pro WikiLeaks. Přesto se zdá, že FBI a její spolupracovníci vítězí. Jsou všudypřítomní, a jak se vyjádřil Barrett Brown z magazínu Wired „...jsou tu s námi pořád. V každé chatovací místnosti nám sedí za zády a neustále nás sledují. Nevíme, kdo je a kdo není informátor, a to zvyšuje naši zranitelnost.“ Silné lidské emoce jako strach a nedůvěra mohou tedy „zničit“ i něco tak dokonalého a zdánlivě neosobního, jako je obrovský a nekonečný kyberprostor. FOTO: SXC