Fenomén jamais vu čeká na objasnění

Termínem jamais vu (nikdy neviděno) nazývají psychologové jev, při kterém člověk vnímá běžnou situaci, jako by se v ní ocitl poprvé. Známé předměty a lidé se pro něj na okamžik stanou zcela nové – pozorovatel je nepozná, i když ví, že by je znát měl. Z určitého hlediska lze jamais vu chápat jako přímý opak déjà vu. Tyto dva jevy jsou si ve skutečnosti podobné, pouze zaměňují pocit a rozumovou jistotu: U déjà vu má pozorovatel pocit, že už situaci někdy viděl, ačkoli rozumově nemůže dokázat, že ji opravdu viděl. U jamais vu má pocit, že situaci nikdy neviděl, ačkoli rozumově může dokázat, že ji opravdu viděl. [pullquote_right]Příklad typického jamais vu: povídáte si s nějakým blízkým známým a zničehonic se vám o něm všechny informace vykouří z hlavy.[/pullquote_right] Fenomén se občas zaměňuje s krátkodobou ztrátou paměti. Symptomaticky jsou si skutečně podobné, ale jamais vu vzniká nenadále a bez příčiny, zatímco za ztrátou paměti (i krátkodobou) stojí vždy fyziologická příčina (trauma, šok). Příklad typického jamais vu: povídáte si s nějakým blízkým známým a zničehonic se vám o něm všechny informace vykouří z hlavy. A na kamaráda najednou pohlížíte jako na někoho cizího. Za okamžik se vše vrátí do normálního stavu. Oproti krátkodobé ztrátě paměti je tu ještě další rozdíl. Tehdy člověk zapomene na jakoukoli epizodu nebo na lidi z minulosti i ze současnosti. Fenomén jamais vu se týká výhradně momentu „tady, teď a právě tohle“. Pozorovatel například vidí důvěrně známou krajinu a najednou ji začne vnímat, jako by se v ní ocitl poprvé. Oči mu i nadále předávají informace o tom, co vidí, ale mozek je na chvilku „nepřijímá“. Jamais vu patří spolu s déjà vu mezi jevy, které se vědě dosud nedaří uspokojivě objasnit. Hlavní problém (zejména u déjà vu) tkví v tom, že se ho nedaří vyvolat uměle nebo simulovat v laboratorních podmínkách. Testováním umělého vyvolání jamais vu se zabýval neuropsycholog Chris Moulin z Univerzity v Leedsu, který 92 dobrovolníkům nařídil napsat 30x během 60 sekund slovo door (dveře). V závěru zprávy uvedl, že 68 % účastníků testu jevilo známky jamais vu, např. začalo mít pocit, že door není reálné slovo. Někteří neurofyziologové se domnívají, že oba jevy vyvolávají nesrovnalosti v interakci dvou částí mozku odpovědných za paměť a příjem informací. Na rozdíl od déjà vu je jev jamais vu mnohem řidší. Zdroj: paranormal-news.ru