Heuneburg - vzpomínka na pravěké snoby
Snobové žili od pradávna. Potvrzuje to například příběh německého Heuneburgu. Toto pravěké hradiště nacházející se v Badensku-Würtenbersku je docela hezkým příkladem toho, že lidská hloupost je stará jako lidstvo samo.
Stavba ze 6. století př.n.l. je dílem neznámého velmože z doby halštatské, tedy z úsvitu keltské éry ve střední Evropě. Byl to čas, kdy Keltové jako houby nasávali vše, co k nim přicházelo z mnohem rozvinutějšího antického světa. Takže pravěký halštatský snob měl jasný cíl: mít všechno stejné jako jeho kolega v Athénách nebo v Římě. Touha to byla tak veliká, že rozum šel někdy docela stranou. Přesně jako v případě Heuneburgu.
Středoevropské klima bylo pro stavbu vražedné
Na vyvýšině nad Dunajem tak vznikla impozantní stavba. Z velké části opevněná: samotná pevnost měřila na délku 300 metrů a na šířku 150 metrů. Na svou dobu se muselo jednat o projekt nebývale nákladný a jistě by měl i své opodstatnění, kdyby nebyl vystavěn z cihel vypálených na slunci, které byly na sebe kladeny na sucho, tedy bez použití malty. Stavitel se rozhodl pro tento materiál, protože jej s oblibou používali staří Řekové, ovšem v oblastech s jiným klimatem, než panuje v horním Podunají. Pravidelně se střídající roční období a poměrně vysoká vlhkost vzduchu měly jediný výsledek: Heuneburg se musel časem začít rozpadat. Stejně nesmyslné bylo i členění stavby. Snobský velmož toužil hlavně po tom, aby každý viděl, jakou pěknou "stavbičku" vybudoval. V opevnění je tak nesmyslné množství věžiček a strážních bašt, ovšem na té straně, odkud je návrší chráněno samotnou přírodou, a to tokem Dunajem a terénní vyvýšeninou. Ovšem jedná se zároveň o stranu, který je i zdaleka dobře viditelná, takže si hned každý všiml impozantního hradiště. Z té strany, odkud nebezpečí mohlo opravdu přijít, bylo hradiště obehnáno jen prostým, snadno překonatelným valem a nevysokými hradbami. Nicméně Heuneburg nakonec svůj význam měl. Stal se první cihlovou stavbou ve střední Evropě a je pravou pastvou pro archeology, kteří se tu dlouhodobě usídlili.Publikováno: 01. 11. 2012
Kategorie: Historie