Jak se bydlelo u neandrtálců

Borcení mýtů ohledně našich dávných předků pokračuje. Zapomeňte na to, že jejich obydlími byly neútulné jeskyně. Nejnovější objevy na východní Ukrajině dávají nahlédnout do takové „normální“ neandrtálské domácnosti staré více než 44 tisíc let. Ukrajinské neandrtálské domy měly základy postaveny z více než 120 mamutích kostí, včetně obrovských lebek. „Stavební materiál“ získávali neandrtálci nejen lovem, ale sbírali i kosterní pozůstatky, na které narazili při svých výpravách. Můžeme předpokládat, že nad zemí měly stavby dřevěnou část, která obyvatele chránila před nepřízní počasí. Velkým překvapením pro archeology bylo, že i po tolika tisíciletích byly v chatrči zachovány zbytky vnitřní výzdoby. To jenom potvrzuje moderní teorie, které hovoří o neandrtálcích jako o lidech s vyspělým duševním životem, kteří měli vlastní náboženst ví a kulturu. Kdo jiný by se přece zabýval zkrášlováním vlastní domácnosti? Nevzdělaný primitiv rozhodně ne. [quote]Čtěte dále na ProcProto.cz: Za to, že jsme tady, vděčíme neandrtálcům[/quote] A proč se zatím nenašlo více podobných neandrtálských obydlí? Podle vědců je naši předkové budovali jen v oblastech, kde je k tomu nutily povětrnostní podmínky. Například kruté mrazy nebo časté deště. Dávní lidé využívali k výstavbě svých „domů“ pochopitelně to, co měli po ruce. V lesnatých oblastech to mohlo být dřevo a pak je jasné, že dřevěné stavby za dlouhá tisíciletí ztrouchnivěly a nemohly se uchovat do současnosti. V krasových oblastech se pak neandrtálci usídlili v přirozených úkrytech v podobě jeskyní. Teď už ale víme, že v nich nebydleli proto, že by nedokázali vymyslet nic vlastního, ale jednoduše využili toho, co jim jejich životní prostředí nabízelo.