Jazykové toulky po horách aneb Jak vznikly názvy českých hor

Už i české hory jsou zavaleny sněhem a milovníci lyžování jistě jásají. Radostně brázdí svahy Krkonoš či Jizerských hor a určitě je vůbec nenapadne zabývat se tím, odkud se zeměpisná jména našich pohoří vlastně vzala. To my, na Pročproto, si takovou roztomilou jazykovou exkurzi můžeme klidně dovolit. Nejvyšším českým horstvem jsou Krkonoše. Původně se tak označovaly jen dva vrcholky, ale během 16. století se toto označení přeneslo na celé pohoří. Jméno je nejasného původu: Může pocházet buď ze staroslovanského slova „krak“ označujícího kosodřevinu, a znamená tedy přeneseně hory, které „nosí“ kosodřevinové porosty. Spíše budou mít ale Krkonoše původ ve staré indoevropštině jako název pro kamenitá úbočí. Hned vedle Krkonoš najdeme Jizerské hory. U nich je výklad jednoduchý, své jméno dostaly podle řeky Jizery, která zde pramení. Podobně je tomu s horami Orlickými, které zase pokřtila řeka Orlice. [pullquote_right]Spíše budou mít ale Krkonoše původ ve staré indoevropštině jako název pro kamenitá úbočí. Hned vedle Krkonoš najdeme Jizerské hory. U nich je výklad jednoduchý, své jméno dostaly podle řeky Jizery, která zde pramení. Podobně je tomu s horami Orlickými, které zase pokřtila řeka Orlice.[/pullquote_right] Lužické hory jsou sice poměrně nízké, ale tamější příroda je krásná. Díky jejich luhům, močálovitým loukám a lužním lesům má pohoří také svoje jméno už od raného středověku. Krušné hory dostaly svůj název podle staročeského slova „krušec“, což byla hrouda nerostu, rudy. Vlastně se jedná o překlad z německého „Erzgebirge - Rudné pohoří“. Tak se jim ale říká až od 16. století, dříve se jim říkalo franským slovem „Fergunna“ (Horstvo) nebo starosaským „Mirihwidu“ (Temný les). A Češi je v raném středověku někdy označovali jako „Vyšehory“.

Když byla Šumava Hvozdem

Tajemná Šumava se v dávných časech nazývala keltským jménem Gabréta. Tak o ní píše dokonce už Ptolemaios ve svých zeměpisných spisech pocházejících z 2. stol. n. l. Bavoři ji později začali říkat „Nordwald“ (Severní les) a Češi prostě jenom „Les“ nebo „Hvozd“. Současné jméno pochází až z 16. století a znamená v podstatě „hustý hvozd“. V sousedství Šumavy se nalézá Český les, který tak nazývali už staří Bavoři (Böhmerwald). Česká strana se jednu dobu uchylovala k názvu Bavorský les či Bavorské hory. Ale už od 13. století jsme se i my shodli na tom, že „les“ leží v Českém království, takže bude zkrátka „Český“ už napořád. Čechy opustíme ještě jedním výletem do vnitrozemí. Mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem se rozkládá jedno z nejkrásnějších českých pohoří – České středohoří. Jeho jméno je překladem z německého „Mittelgebirge“, tedy „Prostřední hory“. Nazýval je tak například i barokní učenec Bohuslav Balbín. A proč „prostřední“? Význam je jasný – ležely mezi Pražskou kotlinou a pásmem severních hor.

Hory jasany porostlé

Na Moravě jsou nejvyššími horami Jeseníky a Beskydy. Ty prvně jmenované dostaly jméno nejspíš podle jasanů, které tu kdysi hojně rostly. Ale části pohoří se také říkalo německy „Gesenke“, tedy „sníženina, sedlo mezi horami“. Je tedy docela možné, že z tohoto slova pak vznikly i české Jeseníky. Mimo jiné, podle jasanů byl pojmenován i Ještěd. Jeho název pochází ze starogermánského označení tohoto stromu - „ask“. A jasany musely být v Čechách velmi hojné i v nižších polohách: nedaleko Poděbrad se nachází tajemný kopec Oškobrh, tedy ve staré germánštině „Aski-a-bargh“ – „Jasanový kopec“. [caption id="attachment_13353" align="alignnone" width="620"] Tajemná Šumava se v dávných časech nazývala keltským jménem Gabréta.[/caption] Ale zpět do vyšších poloh… Jméno Beskydy je neslovanského, nejspíš ilyrského nebo thráckého původu. Slovo „beskyd“ se vyskytuje v celém Karpatském oblouku a na Balkáně a označuje „horský předěl“, „sedlo“. U nás se objevilo na konci středověku, když k nám přišli Valaši kolonizovat neobydlené části Moravy. Poprvé se o Beskydech mluví v písemném záznamu z roku 1575, ale na Slovensku je doložen už ve 13. století. Na pomezí Moravy a Slovenska najdete na mapě Bílé Karpaty, které jsou ovšem ještě v roce 1850 uváděny na mapě jako „Tatry“. To nic nemění na tom, že jejich jméno nemá nic společného se sněhem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se o starý název, dávní Slované tak označovali kraje, které ležely na severu. Například obyvatelé Kyjevské Rusi říkali zemi na sever od svého území Bílá Rus (dnešní Bělorusko). Bílé Karpaty tak byly horami, které ležely severně od Slovanů žijících v Podunají. Cestování po českých a moravských horách ukončíme v moravských Chřibech. Sám název je značně starý. Buď pochází ze staročeského výrazu „chřib“, který označoval kopec. Pocházet ale může také z praevropského „grib“ (skála, pahorek).