Je socha Golema pomstou prezidentu Masarykovi?
O záhadu čistě pozemskou a navíc regionální se postarali radní Brandýsa nad Labem. Nejspíš si řekli: proč mít „jenom“ hezké náměstí, když může být ještě „záhadné“… Na brandýském Masarykově náměstí má stát moderní kašna se sochou Golema. O kus dál bude další socha, asi aby nebylo Golemovi smutno. „Kamaráda“ najde v proslulém tuzemském světci Janu Nepomuckém. Socha slavného hliněného „umělého člověka“ z židovských pověstí má mít laserový šém, který bude po setmění světelně propojovat Golema s hodinami na radniční věži.
Na Masarykové náměstí tak vznikne z historického pohledu velmi obskurní kompozice. Jak známo, Masaryk se hlásil k československé církvi husitské. Proto by mu nejspíš vadilo, že se jeho jméno spojí s ryze katolickým světcem. Brandýská radnice by také měla začít svým občanům vysvětlovat, co dělá světec, tradičně zpodobňovaný na mostech jako jejich ochránce, v roli „ochránce“ náměstí.
[pullquote_right]Jestli něco symbolizuje rudolfinskou dobu, pak je to císař sám. Rudolf cítil k Brandýsu opravdu hlubokou vazbu, velmi rád tu pobýval a zdejšímu zámku vtiskl v podstatě současnou podobu.[/pullquote_right]
Záhadný je i ten Golem. Prý má připomínat Rudolfa II. Habsburského (tak to alespoň tvrdí brandýští radní), který měl k Brandýsu skutečně velmi kladný vztah. Autoři architektonického projektu jsou trochu globálnější: prý má symbolizovat celou rudolfinskou dobu. Na moderním Golemovi najdeme čtverec, kruh i trojúhelník, tedy základní astronomické obrazce. Slavný císař sice byl velkým milovníkem astrologie, která na prahu novověku byla matkou současné astronomie, stejně tak ale miloval alchymii. Brandýští proto mohou být rádi, že se na náměstí zatím nenašlo místo pro nějakou další uměleckou kompozici, třeba v podobě kádinek a tyglíků, v nichž alchymisté vytvářeli svoje esence a kameny moudrosti. Že pořád nevidíte spojnici mezi Golemem jako takovým, Rudolfem a Brandýsem? Spravedlivě řečeno, ony se najdou. Ale musíte být poměrně slušným znalcem historie. Ale i tak jsou hodně vykonstruované.
Tak třeba v Brandýse byla prakticky až do II. světové války velká a významná židovská komunita. Brandýský židovský hřbitov s řadou unikátních náhrobků patří k nejstarším u nás. Spojnice další: Rudolf II. se osobně sešel s rabim Löwem, údajným Golemovým tvůrcem. Nedošlo k tomu ale v Brandýse, a rabi sám pocházel z Mikulova, takže k polabskému městečku žádný vztah nejspíš neměl.
Jestli něco symbolizuje rudolfinskou dobu, pak je to císař sám. Rudolf cítil k Brandýsu opravdu hlubokou vazbu, velmi rád tu pobýval a zdejšímu zámku vtiskl v podstatě současnou podobu. Stejně tak i zámecké zahradě (z ní jsou už jen pozůstatky) a anglickému parku, který dávno neexistuje. Na náměstí by se tedy nejspíš hodila socha právě tohoto muže, jenže jeho portrét je už na radničním průčelí.
Že by se sem nejlépe hodila socha prezidenta, po němž se náměstí jmenuje? Ostatně jedna taková stojí o několik set metrů dál, tak trochu zastrčená u budovy bývalého soudu a skryta mezi ostatní zástavbou. Ale třeba je to taková malá pomsta Brandýských. Masaryk se totiž po svém nástupu do funkce rozhodoval, kde si zřídí letní sídlo. Vedle zámku v Lánech, které si nakonec vybral, byl ve hře i Brandýs. Ten ale nakonec ostrouhal, prý se panu prezidentovi nezdálo vhodné, usadit se na místě, které ještě nedlouho před ním obýval poslední habsburský císař Karel I. Rakouský.
Publikováno: 04. 04. 2012
Kategorie: Historie