Je Zvíkov sídlem temných sil?

Patří k nejnavštěvovanějším českým památkám. Člověk by řekl, že tam, kde projdou během sezóny desetitisíce turistů, nemůže být žádné tajemství. Hrad Zvíkov ale tuhle teorii vyvrací... Nad soutokem Vltavy a zlatonosné Otavy se tyčí už od počátku 13. století. Byl hradem českých králů, ale dávno před nimi objevili magii tohoto místa Keltové. Skoro se chce říct, jak jinak…Nedaleko se nacházela rýžoviště zlata a od severu vedla významná obchodní stezka spojující keltská sídliště po severojižní ose: Závist, Stradonice Hrazany, Nevězice, Třísov… Pak pokračovala dál do dnešního Rakouska a dál, až do Itálie. Zvíkov byl jen malou zastávkou na této cestě, po které do středu Evropy přicházelo nejen zboží, ale také kulturní bohatství a civilizační vymoženosti, které sice původně využívali vyspělejší Římané, ale zvídaví Keltové je rádi přejímali a rychle je zdokonalovali.

Tajné značky stále mlčí

Možná už z dob keltského oppida „přežila“ největší zvíkovská záhada: Hlízová věž zvaná Markomanka. Ta je sice nezbytnou dominantou všech zobrazení hradního areálu, ale stála tu rozhodně dříve, než se ve středověku započalo se stavbou hradu. V 19. století se leckdo domníval, že je pozůstatkem nějakého objektu z germánských dob, a protože v Čechách žil ve starověku kmen Markomanů, dostala věž název, pod kterým ho známe dodnes. [pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: Pekelný hrad Houska – nejtajemnější hrad v Čechách[/pullquote_right] Nejasný původ je ale jen počátkem všech tajemství. Nejvíce vzrušují záhadology tajemné značky, které lze spatřit na kamenných kvádrech, z nichž je věž postavena. Hradní průvodce vám bude nejspíš tvrdit, že se jedná o značky kamenické huti, která se na výstavbě podílela. To bylo ve středověku sice běžné, ale nikdy se nevyskytovalo na jednom místě tolik značek a navíc jsou právě ty zvíkovské v našich zemích úplně neznámé. Nepodobají se žádným jiným, které ze středověkých objektů známe. Značky tedy mohou být vlastně čímkoliv, nač vaše fantazie přijde. Nejvíce se podobají germánským runám, proto se také před 150 lety mnozí vědci domnívali, že Germáni byli staviteli věže. Jenže i když existuje několik runových abeced, zvíkovské runy se neshodují s žádnou z nich. Mohou také být keltskými symboly, jejichž význam nám zřejmě navždy zůstane utajen. Snad mohly odhánět zlé síly z těchto míst. Důvod by k tomu byl.

Moc, která vraždí

Ve věži v tzv. Korunní síni české byly nějaký čas uchovávány korunovační klenoty, dokud pro ně Karel IV. nevystavěl hrad Karlštejn. V místnosti, kde byly klenoty ukryty, se uprostřed podlahy nachází dlaždice, z které proudí energie, kterou nejenže citlivější jedinci velmi intenzivně vnímají, ale která má takovou sílu, že dokáže zlikvidovat nejmodernější techniku. Své o tom vědí filmaři, kteří v posledních letech na Zvíkově natáčeli. Snad nejhůře dopadli ti, kteří pracovali na televizní pohádce Marie Růžička. Nejenže jim tajemná energie neustále „likvidovala“ vybavení, ale do roka od natáčení spáchal hlavní hrdina sebevraždu a režisér zemřel za velmi podezřelých okolnosti. Už od středověku se na Zvíkově vypráví pověst o Zvíkovském raráškovi, který by klidně mohl být zosobněním této energie. Byl proslulý různými kousky, které někdy připomínaly obyčejné klukoviny, jindy byly skutečně nebezpečné. Možná tu řádil už ve starověku, a proto ho Keltové „spoutali“ tajemnou abecedou, které rozuměli jen oni a která jim umožnila při správné interpretaci být před „raráškem“ v bezpečí. Pokud jste ale na Zvíkově ještě nebyli, klidně se tam vypravte. Zdá se, že tomu, kdo nechá raráškovo tajemství na pokoji, neškodí. A zdejší příroda je natolik krásná, že výlet vás potěší v každou roční dobu.