Jsou Češi a Angličané příbuzní?

Že je to trochu za vlasy přitažená otázka? Kdepak, Evropa je skutečně jedním velkým genetickým propletencem. Dalším důkazem tohoto tvrzení jsou nedávná zjištění britských genetiků. Ti překvapili většinu Angličanů, že jsou z dobré poloviny praví Germáni, čímž je míněno, že jsou blízkými příbuznými germánského obyvatelstva ve střední a severní Evropě. Mnozí z nich si teď obrazně řečeno rvou vlasy z hlavy, protože Němci pro ně představují hned po Francouzích nejvíce vysmívaný národ v Evropě. Pro toho, kdo dával ve škole pozor, to ale zas tak velké překvapení být nemohlo. Tam se totiž dozvěděl, že na počátku 5. století n. l. dorazily k britským břehům lodě germánských Sasů, Anglů a Jutů. A tak to všechno začalo...

Přátelská výpomoc ze starého kontinentu

Tehdy se zcela změnila „genetická“ situace na Britských ostrovech. Tam do té doby žily keltské kmeny, mírně promísené s Římany, kteří se od přelomu letopočtu postupně v těchto oblastech usazovali. Nejednalo se ovšem o žádnou masivní invazi, protože Británie byla považována Římany za pěkně nehostinnou končinu světa. Situace se zamíchala až příchodem zmiňovaných germánských kmenů. Ti sem nepřišli jako nějací nájezdníci, ale s největší pravděpodobností si je pozvali někteří keltští králové, aby jim germánští bojovníci, proslulí svou vojenskou zdatností, pomohli zlikvidovat konkurenci skotských Piktů. Angličtí Keltové, kteří byli ještě na počátku našeho letopočtu považováni za drsné barbary, kteří dokázali bojovat jako lvi, a to včetně keltských žen, totiž doplatili na civilizační pokrok. Nechali se natolik ovlivnit pohodlným římským životem, že postupně ztratili svou bojovou zdatnost.

My i oni jsme jedné krve...

Germánská pomoc „spřátelených“ vojsk se v průběhu dalších desetiletí zvrhla, jak to tak ostatně bývá, ve skutečnou invazi. Germáni viděli, že Británie je ve své podstatě příjemnou zemí, kde se bude dařit zemědělství, a rozhodli se zde natrvalo usadit. To ale znamenalo vybojovat si potřebná území, což se jim nakonec v průběhu 6. století s úspěchem podařilo. Naprostá germánská nadvláda nad ostrovem byla potvrzena, když sem v průběhu 11. století dorazili příbuzní Vikingové a po nich Normané. Paradoxem dějin je ovšem to, tehdy se již dávno usedlí Anglové a Sasové octli v roli přepadených a porobených. Nejnovější genetické a archeologické výzkumy ale přinesly poznatky, které jsme doposud v žádných učebnicích nenašli. Germáni, kteří dorazili do Británie na počátku 5. století, byli velmi úzce spřízněni s germánským obyvatelstvem ve střední a severní Evropě, hlavně s kmeny, které žily podél řeky Labe. O tom svědčí nejen podobný genetický kód, ale také nálezy keramiky a nástrojů, které si s sebou lidé do nové vlasti přinesli. Je nesporné, že se svými starými krajany udržovali čilé kontakty po několik dalších generací. Takže pokud je vám Británie sympatická, okouzlují vás její dějiny a pověsti a máte těžko definovatelný pocit, že byste tam mohli žít, možná to je způsobeno společným genetickým dědictvím. I v žilách mnohých z nás koluje spíše krev středoevropských germánských bojovníků než Slovanů odkudsi z podunajských a povolžských stepí.