Kdo byl skutečným Napoleonovým vrahem?
Jak vlastně zemřel Napoleon, muž, kterého se kdysi obávala celá Evropa? Od chvíle, kdy 5. května 1821 vydechl občan Bonaparte na ostrově Svaté Heleny naposledy, neumlkly spekulace na téma, že byl ve skutečnosti zavražděn. Leccos tomu opravdu napovídá, protože v jeho těle byly nalezeny výrazné stopy arzeniku, tedy jedu, který lze podávat po malých dávkách, které nic netušící oběť postupně zabíjejí.
Kde je vražda, musí být také pochopitelně vrah. Napoleonovi mohl o život usilovat leckdo. Pro řadu evropských politiků byl stále nebezpečnou osobou, byť žil na prakticky opuštěném ostrově uprostřed Atlantického oceánu. Někdo z nich tedy klidně mohl přemluvit ke zločinu například některého z britských vojáků, kteří zkrachovalého diktátora střežili.
[pullquote_right]Leccos tomu opravdu napovídá, protože v jeho těle byly nalezeny výrazné stopy arzeniku, tedy jedu, který lze podávat po malých dávkách, které nic netušící oběť postupně zabíjejí.[/pullquote_right]
Podle oficiální verze zemřel slavný vojevůdce na rozvinutou rakovinu žaludku. To potvrdily i patologické rozbory provedené nejmodernějšími metodami. Nicméně přítomnost arzeniku v Napoleonově těle je rovněž nezpochybnitelná. Existoval tedy kdosi, kdo pro jistotu Bonaparta „přikrmoval“ otrávenou potravou, čímž napomohl jeho rychlejšímu skonu?
Teď se ukazuje, že úkladný vrah možná vůbec neexistoval. Napoleona mohly postupně „stravovat“ arzenikové výpary z tapet, jimiž byly potaženy stěny domu, v němž na ostrově Svaté Heleny žil. Čekáte-li, že se jedná o nějaký rafinovaný způsob vraždy, jste na velkém omylu. Arzenik byl kdysi běžně používán při barvení textilií. A zatímco zdravý člověk mezi nimi mohl bez vážnějších následků v pohodě žít, nemocný a psychicky zlomený Napoleon při neustálém vdechování arzenikových výparů jenom urychlil svůj beztak se blížící neodvratný konec.
V těchto dnech se má na jedné aukci v Británii prodávat kousek inkriminované tapety. Z uměleckého hlediska se nejedná o žádnou nákladnou záležitost: její odhadovaná dražební hodnota se pohybuje někde kolem 70 tisíc korun. Ovšem daleko vyšší je hodnota historická. Nevelký útržek tapety se objevil na trhu se starožitnostmi poměrně nedávno a je velmi pravděpodobné, že ať se jejím novým majitelem stane kdokoliv, poskytne tapetu k podrobné chemické analýze. Pokud se potvrdí podezření, že skutečně obsahuje arzenik, budeme zase o něco blíž vyřešení záhadné Napoleonovy smrti. A majitel nenápadné tapety tak určitě za čas prodá tento artefakt za mnohem vyšší částku, než za kterou ji nyní koupí.
Zdroj: DailyMail
Publikováno: 09. 03. 2014
Kategorie: Historie