Kdo byl tajemný hrabě Saint-Germain?

Je opravdu možné, že by člověk objevil elixír věčného života? Fantastický příběh hraběte Saint-Germaina této možnosti zdánlivě nasvědčuje. Charismatický hrabě se narodil někdy ve druhé polovině 17. století, údajně jako syn transylvánského šlechtice Františka Rákocziho II., a na veřejnosti se měl objevovat v průběhu několika staletí, naposledy v roce 1896. Vždy si ale udržoval vzhled 40- až 45letého muže. „Muž, který vše zná a nikdy neumírá,“ – to o něm měl říct Voltaire. Hraběti se totiž vyhýbalo stárnutí, což potvrzovali všichni, kteří se Saint-Germainem přišli do styku. První zmínka o něm pochází od hraběnky de Georgy. Tu okouzlil už v roce 1710 na plese, a když se s ním potkala o 50 let později, nebyly na něm patrné známky stárnutí. Sám Saint-Germain tvrdil, že je na světě už od nepaměti a ke svým výletům do historie dodával takové podrobnosti, že mu publikum bezezbytku věřilo. [pullquote_right]Sám Saint-Germain tvrdil, že je na světě už od nepaměti a ke svým výletům do historie dodával takové podrobnosti, že mu publikum bezezbytku věřilo. [/pullquote_right] Saint-Germaina zajímala alchymie, takže možná vymyslel nějaký prostředek, který zpomaloval projevy stárnutí. Přípravky proti vráskám a šedivění vlasů po něm ostatně žádala i milenka krále Ludvíka XV. Madame de Pompadour.  V aristokratických kruzích byl vždy středem pozornosti, protože to byl nejen vzdělaný a zábavný společník, ale ovládal plynně několik jazyků včetně portugalštiny, ruštiny, holandštiny, arabštiny a dokonce i starořečtiny a sanskrtu. Přátelil se s řadou známých osobností, mimo jiné s Casanovou, Ludvíkem XV, Kateřinou Velikou či Antonem Mesmerem.

Proč hrabě nikdy nejedl?

Hrabě cestoval po celém světě a všude vzbuzoval zaslouženou pozornost. Hrál například výborně na housle, velmi dobře také maloval. Miloval šperky a objevil prý techniku, jak zvětšit malý diamant či perlu. Byl členem mnoha tajných společností včetně rosenkruciánů, iluminátů a templářů. Společnost ale udivovalo, že ačkoli se velmi rád účastnil opulentních večeří a banketů, nikdo ho nikdy neviděl pozřít jediné sousto. Sám hrabě to zdůvodňoval svým vegetariánstvím. Podle dobových zpráv měl zemřít v Německu na zámku hraběte von Hessena roku 1784. Jenže v roce 1785 prý přednášel v Paříži na kongresu zástupců různých tajných řádů z celé Evropy. Další záznam o něm pochází z roku 1822, kdy se měl svěřit příteli, že odjíždí do Himálaje. Naposledy se s ním prý setkala britská spisovatelka Annie Bessant ještě v roce 1896. Kdo ve skutečnosti byl tento tajemný šlechtic? A jsou historky o jeho nesmrtelnosti pravdivé, nebo jde o mystifikaci? Moderní badatelé jsou přesvědčeni, že šlo o šarlatána a že se příběhy nezakládají na pravdě. Každopádně muselo jít o okouzlujícího podvodníka.