Když lidstvo žilo v říši ledu...

Od pádu nacistického Německa uplynulo už bezmála 70 let. Možná ale tuto nejtragičtější kapitolu evropských dějin stále vnímáme ze špatného zorného úhlu. Hitler a jeho muži nebyli jen šílenci, kteří chtěli uchvátit do své moci celý svět. To by bylo příliš jednoduché. Své strašlivé skutky většina z nich páchala ve jménu jedné dnes už zapomenuté vědecké, či spíše „pavědecké“ teorie. Navzdory oficiálním historikům bychom se možná měli smířit s tím, že za desítky milionů mrtvých, které 2. světová válka přinesla, může teorie věčného ledu, nebo-li WEL (Welteislehre). Jejím autorem byl Rakušan Hans Hörbiger (1860 -1931). Jeho jméno dnes zná málokdo, ale v předválečném Německu byl proslulý stejně jako „Führer“, dokonce se mu dostalo přezdívky Koperník 20. století

Samozvaný génius přichází na scénu….

Kdyby nebylo první světové války, která připravila Hörbigera o jmění, mohlo být lidstvo ušetřeno nejedné hrůzy. Vystudovaný technolog byl ve své profesi velmi úspěšný a na konci 19. století dosáhl velkého úspěchu s vynálezem nového uzávěru pro pumpy a kompresory. Jenže jeho velkou láskou byla také astronomie a už v roce 1913 vyšla kniha „Hörbigerova ledová kosmologie“. Jejím autorem byl sice jistý Furth, amatérský astronom, ve skutečnosti ji prakticky celou napsal náš samozvaný odborník. V ní najdeme základy učení, do kterého se doslova zamilovali fašističtí pohlaváři, a v kterém nacházeli omluvu pro všechno své zrůdné konání. A tou také začala druhá kapitola Hörbigerovy životní kariéry, v jistém smyslu ta mnohem úspěšnější...

Velký třesk trochu jinak

Nespornou výhodou Hörbigerova učení je, že vidí vývoj světa nejen z astronomického pohledu, ale zároveň ve spojení s historií i vývojem lidstva. Náš svět podle ní vznikl tak, že se ve vesmíru srazilo obrovské těleso, jakési „nadslunce“ s další obrovskou planetou stvořenou z kosmického ledu. Ten pronikl dovnitř tělesa a ochlazoval ho. Za statisíce let se v něm nastřádala pára, která způsobila výbuch. Obří zlomky ze zničeného „nadslunce“ byly vrženy do prostoru: například ve středním pásmu výbuchu tak vznikla naše sluneční soustava. Jejích planet bylo původně třicet, měly tvar kvádru a pozvolna se začaly pokrývat ledem. Jenom Země nebyla zcela zachvácena ledem a dodnes na ní probíhá souboj mezi ledem a ohněm. Z ledu vznikla mimochodem i Mléčná dráha, nejedná se tedy o velké množství hvězd, z nichž je ve skutečnosti složena. To jsou jenom podle Hörbigera výmysly zpozdilých racionálních astronomů. Planety poslouchají dvě síly: jednak sílu výbuchu, která je od sebe vzdálila a pak gravitaci, tedy sílu přitažlivou, která je přitahuje k nejmocnější hmotě v sousedství. Postupně jsou tak menší tělesa přitažena těmi většími a nakonec všechny spadnou do Slunce. Tehdy dojde k novému výbuchu a novému počátku.

Měsíc přináší Apokalypsu

A podle toho také vypadají dějiny Země a lidstva. Na naši planetu se „tlačí“ Měsíc, a zvyšuje tak gravitační sílu, kterou působí na zeměkouli. Gravitace pozvedne vodstva a nastanou ničivé povodně, lidské bytosti budou ztrácet váhu a jejich těla se začnou protahovat. Stanou se z nich tedy obři. Kosmické paprsky zesílí, ovlivní lidské geny a dojde k novým mutacím. Vzniknou nové druhy rostlin i zvířat, promění se i lidstvo. V poslední fázi se Měsíc zřítí na Zemi a přijde v Bibli ohlášená Apokalypsa. V další fázi bude k Zemi přitažen Mars, ale protože je velký, jenom ji mine a my budeme uchváceni jeho gravitací a naše planeta se rozpukne. Doženou ji ledové planetoidy, stane se ledovou koulí a bude vržena do Slunce. Pak nastanou naprosté ticho a klid, vodní páry se budou po miliony let kupit uvnitř Slunce a pak dojde k novému výbuchu a k novému počátku.

Evoluce je výmysl

Za dobu své existence už přitáhla Země tři měsíce; ten, který můžeme pozorovat v současnosti na obloze, je čtvrtým. A od toho se také odvíjí existence čtyř geologických období (prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory). Předešlé srážky s dávnými Měsíci ale byly menší, proto je Země přežila. Ale díky působení měsíční gravitace vznikly na sklonku druhohor velcí ještěři a ze stejné příčiny se také objevili obři. Ti se později potkali s menšími lidmi, našimi předky, které „zcivilizovali“. Hörbiger tak nabízí alternativu evoluční teorii vývoji živočišných druhů i člověka, protože evoluce je nepřijatelný výmysl oficiální, jak on a Hitler rádi říkali, „židokřesťanské“ vědy. Pokračování příště...