Mozku nebezpečné „mozkobouření“

Mítinky, brainstormingy a podobné vynálezy současných manažerů, kteří chtějí být „in“, se staly pro většinu normálních lidí nesnesitelnou posedlostí, které bohužel nelze někdy uniknout. Páni a paní šéfové si v nich libují a jsou přesvědčeni, že když shromáždí v jedné místnosti celý kolektiv, nebo jeho příslušnou část, a budou nutit pracovat mozky oněch nešťastníků na plné obrátky, že z nich „vypumpují“ ty nejlepší myšlenky. A když už se někdy někdo náhodou ozve, že tento způsob přemýšlení a práce není úplně normální, tak se dozví, že naopak je to skvělé, jak se kolektiv zocelí a společnými silami vyřeší konkrétní problém. Těmto „nadšeným“ propagátorům „brainstormingu“ neboli „mozkobouření“ doporučujeme přečíst si výsledky posledních studií anglosaských psychologů a sociologů. Ty potvrzují jen to, co rozumně uvažující člověk se selským rozumem ví už dlouho: Brainstorming nepomáhá problémy vyřešit, ale spíše je ještě přidělává. Když výzkumníci dali krátké testy inteligence lidem, kteří právě „mozkobouřili“, takřka všichni dosáhli horšího výsledku než kterého by dosáhli, kdyby seděli v klidu své kanceláře nebo aspoň u svého pracovního stolu. [pullquote_right]Důvody jsou v podstatě dva: jednak se mnoho lidí hůře soustředí, když kolem nich hovoří a gestikulují kolegové, jednak se mnozí před ostatními stydí říct svou vlastní myšlenku, takže raději mlčí a mozek postupně dostávají do útlumu.[/pullquote_right] Důvody jsou v podstatě dva: jednak se mnoho lidí hůře soustředí, když kolem nich hovoří a gestikulují kolegové, jednak se mnozí před ostatními stydí říct svou vlastní myšlenku, takže raději mlčí a mozek postupně dostávají do útlumu. Jejich jedinou snahou je nepříjemné kolektivní úsilí přežít a vrátit se ke své práci. Pochopitelně najdou se i tací, kterým „brainstormingová“ atmosféra vyhovuje, ale těch je menšina. Jednoduše řečeno: v podobných situacích výkonnost zaměstnanců klesá, stejně jako jejich inteligence. Hůře jsou na tom ženy než muži, protože ženská povaha je emocionálnější a daleko citlivěji vnímá, co se kolem děje. Ženy intuitivně reagují třeba jen na nepatrný úšklebek či gesto kolegů a mnohem hůře se smiřují s tím, že nejsou schopny splnit očekávání šéfů. Psychologové se ale neomezili jen na vnější pozorování a testy inteligence. Sledované osoby prověřili také na encefalografu, aby zjistili, že se změny na mozku související s prožíváním „brainstormingu“ projeví i při klinických vyšetřeních. Přístroje zaznamenaly útlum mozkové činnosti a negativní změny v těch oblastech mozku, které souvisí s emocemi a hlavně se strachem a obavami. Laik z toho nejspíš vyvodí následující závěr: brainstormingy a jiné „veselé“ týmové aktivity nevadí těm, kteří mají emoční část mozku nepříliš vyvinutou. Ale co je to pak za člověka, který neprožívá emoce a nezná strach? Je to ještě normální lidská bytost, nebo jen takový „živý“ robot? Zdroj: DailyMail