Mýty o založení Říma nelhaly

Italský archeolog Andrea Carandini je tak trochu jako Heinrich Schliemann. Ovšem zatímco německý archeolog byl čistý amatér a samouk, dnes pětasedmdesátiletý Carandini je ve svém oboru uznávanou kapacitou. Ale mezi kolegy má pověst i podivína, který navzdory svému vzdělání a renomé věří až slepě pověsti o Romulovi a Removi, bájných dvojčatech, jež odkojila vlčice, a z nichž ten první je považován za mýtického zakladatele Věčného města. Posledních třicet let nedělá Carandini prakticky nic jiného, než že hledá v Římě důkazy toho, že legendy nelhaly. Už v roce 1980 se mu podařilo objevit pozůstatky městského opevnění v místech, kde mělo podle legendy stát za Romulových dob. O dvacet let později našel opět na místě, o kterém hovoří mýty, pozůstatky jeskyně, kde měla vlčice o Romula a jeho bratra pečovat. Za vrchol svého snažení považuje objev, o němž se veřejnost dozvěděla v těchto dnech. Jsou jím pozůstatky jednoho z nejstarších římských chrámů: chrámu Jupitera Statora (česky Jova Zastavitele). Nechal ho založit Romulus jako dík „šéfovi“ římského Panteonu. Chrám podle pověstí stával u Svaté cesty na vrchu Palatinu na místě, kde se zastavila římská vojska, když prchala před vojsky znepřáteleného kmene Sabinů. Právě tady je Jupiter „osvítil“, vrátil jim odvahu a armáda zachránila svoje město. Carandini, stejně jako kdysi Schliemann v Tróji, ani na minutu nezapochyboval, že ve starých římských mýtech je zrnko pravdy a začal na uvedeném místě kopat. A tak zatímco on si jen potvrdil svoje úvahy, kolegové a laičtí milovníci historie teď koukají s otevřenou pusou. Jupiterův chrám stál přesně tam, kam ho umístily legendy.