Nazca: Vodovod, nebo „čítanka“ pro bohy?

Až někdy poletíte letadlem nad jihoamerickým Peru, určitě nepřehlédnete více než tři stovky podivuhodných obrazců. Nacházejí se na 500 km² velké náhorní plošině Nazca a nikdo dodnes nepřišel na to, k čemu sloužily. Byly to astronomické pomůcky, nebo přistávací dráhy pro meziplanetární lodě mimozemských civilizací? Bezpečně pouze víme, kdo jsou autoři těchto pozoruhodných děl. Jednalo se o indiánskou civilizaci Nazca, která na zdejším území žila od roku 200 př. n. l. po dobu dalšího tisíce let. Víme také, jaký byl princip jejich „výroby“. Na vytvoření jednoho obrazce bylo třeba několikahodinové práce nepříliš velké skupiny lidí. Starým umělcům stačilo odstranit 10 až 20 centimetrů tmavé povrchové horniny. Pod ní se objevila vrstva světle zbarveného vápence či pískovce. Tento kontrast přispěl k tomu, aby obrazce byly dobře viditelné.

Abyste obrazce viděli, musíte „mít křídla“

Ale neexistuje nic, z čeho jde vystopovat, co indiány přimělo, aby na pusté pouštní ploše vytvořili nejen podivné geometrické vzorce, ale také zpodobnili lidi, různá zvířata, hmyz, ptáky, včetně kolibříků. Velikost jejich neobvyklých výtvorů se pohybuje ve stovkách metrů, a jak už bylo zmíněno, při pěším putování náhorní plošinou je nenajdete. Lépe řečeno, neuvidíte je v plné kráse. Abyste to dokázali, musíte vzlétnout do oblak. A právě to je velmi matoucí. K čemu něco takového vytvořila civilizace, která podle našich představ žila velmi primitivně, a o letadlech, vzducholodích a jiných vznášedlech si mohla nechat jenom zdát?

Selhala i seriózní věda

Tohoto rozporu si všiml před více než 40 lety i nejslavnější záhadolog Erich von Däniken. A protože tento muž za vším vidí mimozemské civilizace, přišel s teorií, že se jednalo buď o přistávací plochy kosmických raket, nebo o jakousi „knihu“, kterou indiáni o sobě sdělovali zprávy bohům. Ti u nich pak přistáli a obdařili je svou přízní i mnoha technickými vymoženostmi, nad kterými bychom žasli i my, děti 21. století. Dänikenova teorie byla od první chvíle trnem oku „seriózním“ vědcům. Jenže sami nedokázali navrhnout nějaké uspokojivé vysvětlení. Postupně přišli například s tím, že se jednalo o monumentální astronomický kalendář nebo o zbytek složitého zavlažovacího systému. Nic z toho se ale však nepotvrdilo.

Tekla tudy voda?

Do výzkumu tajemných obrazců se zapojili i čeští vědci, a to astronom Jaroslav Klokočník a geodet František Vítek. Ti také rázně odmítli teorii o zásahu mimozemských civilizací. Na základě vlastního výzkumu jsou přesvědčeni, že vysvětlení je zcela prozaické, i když zajímavé. Soustředili se hlavně na geometrické linie, které se přes zkoumanou oblast táhnou, někdy dokonce v délce několika kilometrů. Tvrdí, že právě ony byly pro indiánskou civilizaci ukazatelem zdrojů podzemní vody. A jejich teorie se do jisté míry potvrzuje, protože i dnes lze ve většině případů dojít k vodě podle obrazců.

Létali indiáni v balonech?

Otázky ale zůstávají. Proč jsou na Nazce zobrazeni také lidé a zvířata? A proč je to všechno vidět jenom z ptačí perspektivy? Objevilo se vysvětlení, že indiáni ani nepotřebovali letadla, protože údajně létali nad náhorní plošinou v primitivních balonech nebo vznášedlech, která se mohla podobat drakům. Vysvětlení netradiční, ale kvůli němu se objevují další otázky. Kdo naučil indiány tato vznášedla vyrábět? Nebo na ně mohla přijít nepříliš technicky zdatná civilizace sama? Zdá se tedy, že záhada odolává a odolává. A nic nenasvědčuje tomu, že se brzy dočkáme vyřešení hádanky, která zaměstnává vědce mnoha oborů.