Neandrtálci nebyli žádní primitivové

[dropcap]V[/dropcap]ynalezli první hudební nástroj, nosili oděv a o své nemocné se starali velmi pečlivě. Takoví byli naši nejbližší příbuzní – neandrtálci. Ačkoli jejich lebky byly objeveny u belgické obce Engis už v r. 1829, za první lokalitu jejich nálezu je považován až objev z roku 1856 v údolí Neandertal v Německu. Dlouhodobým problémem bylo, kam neandertálce ve vývojovém stromu člověka řadit. Dnes už se ví, že žili na celém území Eurasie - od Britských ostrovů po Sibiř, a od Rudého po Severní moře. Dokázali přežít klimatické změny trvající 200 tisíc let a přitom přibližně před 30 tisíci lety zmizeli z povrchu zemského. Donedávna se soudilo, že je moderní člověk Homo sapiens v mnohém překonával, ale tento názor se nyní přehodnocuje. U kosterních pozůstatků našich „bratranců“ byly totiž nalezeny důkazy, které svědčí o jejich mimořádně vysoké kultuře i o rozvinutém způsobu života. A nešlo ani o žádné primitivní hominidy – genom neandrtálce se s tím lidským shoduje ve více než 99 procentech. Přibližně před 500 tisíci lety se neandrtálci a předkové moderních lidí oddělili od společného prarodiče a zhruba před 45 tisíci lety se mezi sebou začali i pářit. Většina vědců je dnes přesvědčena, že neandrtálci stejně jako my mysleli, měli vlastní jazyk, skládali hudbu a vyráběli ozdoby a šperky. Podle některých proto patří ke stejnému druhu jako my. Každopádně určitá část odborníků tvrdí, že intelekt neandrtálců nebyl schopen konkurovat intelektu Homo sapiens.  Takže jak je to? Dokázali neandrtálci to samé, co my, nebo šlo opravdu jen o neúspěšný druh hominidů?

První flétnu vyrobili neandrtálci

Poslední nálezy vypovídají o tom, že neandrtálci se v mnohém podobali současným lidem. Stejně jako Homo sapiens bydleli nejdřív v jeskyních nebo pod skalními výčnělky a později si také stavěli nejrůznější úkryty. Na dvou neandrtálských nalezištích ve Francii byly nalezeny otvory pro dřevěné kolíky a tyče, které měly držet vrchlíky, tedy střechy jejich staveb. Nejrůznější nálezy staré 60 tisíc let vypovídají také o tom, že stejně jako moderní lidé ovládali oheň. A podle všeho to byli právě neandrtálci, kdo „vynalezli“ hudbu. Paleontolog Slovinské akademie věd z Lublaně Ivan Turk nalezl poblíž tábora neandrtálců ve Slovinsku cca 11 cm dlouhý fragment flétny z femuru mláděte jeskynního medvěda. Fragment má dva úplné tónové otvory o průměru cca sedm milimetrů, a pravděpodobně dva další otvory v místech lomu na každé straně zlomku. V případě prokázání odhadovaného stáří, v rozmezí 43 tisíc až 82 tisíc let, se jedná o vůbec nejstarší pozůstatek hudebního nástroje. Objevily se také důkazy, že neandrtálci nosili oděvy. Sarah Bailey z univerzity v New Yorku soudí, že neandrtálci se oblékali stejně jako současní Inuité. „Když si prohlédnete lebky dospělých neandrtálců, zjistíte, že jejich přední zuby se často stáčejí do dásní, zatímco stoličky jsou naprosto v pořádku. Je proto zcela jisté, že pomocí předních zubů zpracovávali kůže,“ říká Sarah Bailey. [caption id="attachment_7212" align="aligncenter" width="585" caption="Paleontolog Slovinské akademie věd z Lublaně Ivan Turk nalezl poblíž tábora neandrtálců ve Slovinsku cca 11 cm dlouhý fragment flétny z femuru mláděte jeskynního medvěda."][/caption] Dříve se také soudilo, že se neandrtálci živili převážně mršinami, ale poté vyšlo najevo, že sami lovili nosorožce a mamuty. Do jejich jídelníčku patřili také bizoni, králíci, ptáci, mořští živočichové a dokonce i zelenina. Svá jídla si tito lidé vařili, pekli či dusili stejně jako my. Dnes už také víme, že neandrtálci z mousteriánské kultury (300 tisíc až 30 tisíc let před n. l.) uměli vyrábět nástroje a měli schopnosti plánovat akce. Aby dokázali ze sekeromlatu vyrobit sekeru, museli zvládnout řadu technických kroků. „Vypracovali techniky, které by současný člověk zvládl jen stěží,“ soudí Thomas Winn z Coloradské univerzity v Colorado Springs. Vyráběli velmi složité nástroje, například už před 127 tisíci lety se v jejich výzbroji objevilo kopí. Byly objeveny také důkazy o tom, že před 80 tisíci lety vyrobili z břízové pryskyřice první lepidlo, s jehož pomocí lepili ke kopí rukojeť. Poslední výzkumy také prokázaly, že neandrtálci a současní lidé jsou si geneticky velmi blízcí – u dvou moderních lidí dosahuje genetická shoda 99,9 %, u neandrtálce a člověka je to 99,8 %. To vše svědčí o našem společném předkovi, od kterého jsme se oddělili před 500 tisíci lety.

Dva druhy nebo jeden?

Velkým překvapením je, že lidé neafrického původu jsou si s neandrtálci mnohem více blízcí než Afričané – vědci dospěli k závěru, že přibližně 1 až 4 % DNA „neafrických“ lidí pochází od neandrtálců. Lidé neafrického původu mohli tuto genetickou výbavu získat jedině za předpokladu, že se na cestě z Afriky do ostatních částí světa křížili s neandrtálci. Toto zjištění bylo poměrně šokující, protože předchozí studie neandrtálské mitochondriální DNA a chromozomu Y nevykazovaly žádné známky křížení s předky moderního člověka. Podobný šok způsobily i ty části DNA, kterými se odlišujeme od neandrtálců. Vědci objevili 78 genů, typických pro moderní lidi, které neandrtálcům chyběly. Patří k nim geny, které ovlivňují senzorické funkce, vnímání, sociální interakce, metabolismus a imunitu. „Dosud nevíme, jak přesně se liší různé kognitivní schopnosti člověka a neandrtálce, ale dnes už aspoň víme, kde je hledat,“ říkají vědci. Experti doufají, že porovnání genomů přispěje k vyřešení sporu, který se táhne více než 150 let: patří neandrtálci a současní lidé k jednomu druhu nebo ne? Je známo, že se dva různé biologické druhy nemohou mezi sebou křížit a rodit potomky. Ale mezi dva tak blízké druhy, jako jsou neandrtálci a lidé, vnáší toto kritérium více zmatku než jasnosti.

Důstojné pohřby neandrtálců

Nejstarší známý hrob Homo sapiens (120 tisíc let př. n. l.) byl nalezen na hoře Karmel v Izraeli. Hroby neandrtálců byly objeveny na více místech, například v La Chapelle-Saint byl nalezen starý muž pohřbený před 60 tisíci lety. V jeskyni Tešik-Tag bylo objeveny pozůstatky devítiletého dítěte staré 70 tisíc let. Jeho hrob byl vyzdoben rohy horských koz. [two_third] Není také pochyb o tom, že neandrtálcům bylo vlastní abstraktní myšlení. V neandrtálských hrobech ve dvou španělských jeskyních se našly perforované mušle zdobené směsí červených a žlutých pigmentů. Jedna z jeskyní je přitom vzdálená od moře 60 km. Právě tyto nálezy jsou důkazem, že zdejší neandrtálci nosili nejrůznější symbolické ozdoby už před 50 tisíci lety, tedy dlouho před tím, než do oblasti přišli moderní lidé. Dosud ale nemáme žádný důkaz o tom, že neandrtálci vytvářeli skalní malby – nejstarší známá jeskynní zobrazení jsou stará 20 tisíc let, tedy z dob, kdy neandrtálci už vyhynuli. Někteří vědci jsou ale přesvědčeni, že neandrtálci malbu ovládali, minimálně tím, že si všelijak zkrášlovali svá těla, čímž o své skupině předávali informace navenek.

Ovládali řeč

Je vůbec nějaký důkaz o tom, že neandrtálci ovládali řeč? Ralph Holloway z University of Columbia, který zkoumal neandrtálské lebky, tvrdí, že jednoznačně ano. Ačkoli jejich kostra byla robustnější než naše a mozkovna zase o něco menší než ta lidská, na řečová centra to nemělo vliv. Genetické testy navíc prokázaly, že neandrtálci byli stejně jako současní lidé vybaveni genem FOXP2, který je obvykle spojen s jazykem. Také kost ve tvaru U nalezená v šíji neandrtálců, ke které se pojí klíčové mluvní spoje, se nijak neliší od lidské. „Jsem přesvědčen, že ovládali řeč,“ soudí Holloway.  S jeho názorem souhlasí i lingvisté. Nicméně upozorňují, že škálu zvuků, jakou známe dnes, nemohli před 50 tisíci lety vydávat ani neandrtálci ani moderní lidé. [/two_third] [one_third_last]

Rituální obřady

[dropcap]T[/dropcap]aké v Shanidarských jeskyních v Iráku byly nalezeny dobře zachovalé neandrtálské hroby. Ostatky zesnulých vypovídají o tom, že se o ně jejich příbuzní v době nemoci velmi dobře starali, což svědčí o vyspělé existenci společenských rolí v rámci sociální skupiny.  Ve zdejších hrobech byl nalezen rovněž květový pyl. To podle některých paleontologů může svědčit o tom, že neandrtálci ovládali šamanské praktiky a rituální obřady. [/one_third_last] „Pokud srovnáme artefakty z neandrtálských nalezišť v Evropě s hroby Homo sapiens z Afriky a Blízkého východu ze stejného období, zjistíme, že nálezy jsou si v drtivé většině případů velmi podobné,“ říká Eric Grinklus z University of Washington v St. Louis. „Neandrtálci byli prostě lidé a vládli stejnými schopnostmi jako my.“ Zdroj: paranormal-news.ru