Neprávem osočovaný vrah Herodes má vlastní výstavu

Jeho jméno se stalo synonymem pro vrahy neviňátek, ale jako častokrát v historii je to nejspíš nespravedlivý soud. Herodes, kterému se také někdy říká Veliký, byl dosazen Římany do provincie Judeje. Panoval tu v letech 37 až 4 př. n. l. Zemřel tedy přibližně čtyři roky před Ježíšovým narozením. Otázkou pochopitelně zůstává, kdy se Ježíš doopravdy narodil a zda byl skutečnou postavou. Nicméně vraťme se k neprávem proklínanému Herodovi. Ten byl vladařem, který se zcela vymyká ze vzorce obvyklého pro „dosazené" loutkové krále. Byl vynikající ekonom a politik a Římané v něm našli silného spojence ve svých sporech s Parthy. Herodes velmi dbal o hospodářský, společenský i kulturní rozvoj Judeje. Zasloužil se nejen o přestavbu slavného Jeruzalémského chrámu a vybudování svého opevněného sídla i s městem, tzv. Herodie, ale nechal postavit také proslulou pevnost Masada. A pokud někoho nechal zabít, tak nejspíš nikoli ona biblická „neviňátka", ale svou vlastní ženu a tři ze svých dětí, protože se podílely na zrádném spiknutí proti jeho osobě. Výjimečnou Herodovu osobnost připomíná i unikátní výstava, kterou v těchto dnech otevřeli v Izraelském muzeu v Jeruzalémě. Bohužel ani této skutečně výjimečné kulturní události se nevyhnuly politické třenice, které jsou pro Blízký východ typické. Unikátní archeologické památky, které jsou na výstavě k vidění, pocházejí nejen z lokalit v okolí Jeruzaléma, ale také ze západního břehu Jordánu, tedy území, jež Izrael okupoval, a na která si dělají nárok i Palestinci. Palestinští vědci spolu s některými politiky se nechali slyšet, že Izraelci tyto památky ukradli a neoprávněně je vystavují, čímž Palestince poškozují kulturně i ekonomicky. Milovníci historie by si ale neměli nechat zkazit radost nad tím, že se na veřejnosti objevily dosud neokoukané historické artefakty, a pokud se do letošního října dostanou do izraelské metropole, na zmiňovanou výstavu by se rozhodně měli jít podívat.